aktuální počasí

polojasno
-8°C Vítr: S
2.9 m/s
polojasno
Teplota:-8 °C
Tlak:1033 hPa
Východ slunce:07:46
Západ slunce:16:29
Doplňující informace o lokalitě
dnes 17.1. polojasno
-5°C
-8 °C
zítra 18.1. polojasno
-6°C
-10 °C
pozítří 19.1. jasno
-8°C
-14 °C
17.1.18.1.19.1.
-5-6-8
-8-10-14
dnes 17.1. polojasno
-5°C
-8 °C
zítra 18.1. polojasno
-6°C
-10 °C
pozítří 19.1. jasno
-8°C
-14 °C
pátek 20.1. jasno
-6°C
-16 °C
sobota 21.1. polojasno
-5°C
-11 °C
neděle 22.1. jasno
-4°C
-10 °C
pondělí 23.1. jasno
-4°C
-8 °C
17.1.18.1.19.1.20.1.21.1.22.1.23.1.
-5-6-8-6-5-4-4
-8-10-14-16-11-10-8

Dlouhodobá předpověď úterý 17.1. — středa 25.1.

dnes 17.1. polojasno
-5°C
-8 °C
zítra 18.1. polojasno
-6°C
-10 °C
pozítří 19.1. jasno
-8°C
-14 °C
pátek 20.1. jasno
-6°C
-16 °C
sobota 21.1. polojasno
-5°C
-11 °C
neděle 22.1. jasno
-4°C
-10 °C
pondělí 23.1. jasno
-4°C
-8 °C
úterý 24.1. zataženo
-2°C
-11 °C
středa 25.1. zataženo
0°C
-4 °C
17.1.18.1.19.1.20.1.21.1.22.1.23.1.24.1.25.1.
-5-6-8-6-5-4-4-20
-8-10-14-16-11-10-8-11-4
Všechny lokality

Informace o lokalitě Vysočina

Vysočina

Vysočina

Základní klimatické a geografické charakteristiky

Oblast Vysočina spadá administrativně pod stejnojmenný kraj. V samotném středu kraje se nachází i krajské město Jihlava, kde žije okolo 50 tisíc obyvatel, což z něj činí jedno z nejmenších krajských měst Česka. Mezi další velká města patří Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Telč či Pelhřimov. Území má hornatý charakter a téměř celé jej pokrývá Českomoravská Vysočina.

 

 

Vymezení oblasti Vysočina, Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Lokalita Vysočina je poměrně rozsáhlá oblast, která se prezentuje zejména vysokou průměrnou nadmořskou výškou. To tuto oblast zařazuje do chladnějších lokalit v České republice.  Na většině území Vysočiny se průměrná roční teplota pohybuje mezi 6 až 7 °C. V povodí řeky Sázavy a v jižních částech Vysočiny to mohou být teploty až k 8 °C. Naopak nejchladnější oblastí jsou Žďárské vrchy, kde průměrné roční teploty dosahují 5 až 6 °C.  Podobně chladno je pak ještě jihozápadně od Jihlavy, kde se nachází nejvyšší vrchol této lokality Javořice (837 m n. m.)

Srážky

Srážky jsou na Vysočině spíše průměrné. Díky poměrně rovnému, avšak vysoko položenému terénu zde nedochází k výrazným srážkovým rozdílům. I tak můžeme říci, že průměrně nejvíce srážek za rok spadne na severu Vysočiny, tedy v oblasti Žďárských vrchů. Zde to je až 800 mm srážek. Zhruba kolem 700 mm spadne v západní části Vysočiny a 650 mm pak ve východní polovině této lokality. Nejméně srážek je zaznamenáváno na samém jihovýchodě, kde průměrné srážkové úhrny dosahují sotva 600 mm.

           

Meteorologické stanice

Přibyslav, Hřiště

Profesionální meteorologická stanice se nachází zhruba 5 km severovýchodně od města Přibyslav, na místním letišti. Velmi dobře reprezentuje klima Vysočiny.  

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 533 m n.m.  
Maximální denní teplota 36,0 °C 27. 7. 1983
Minimální noční teplota -31,6 °C 10. 2. 1956
Největší minimální teplota 20,4 °C 20. 6. 2013
Nejvíce srážek za 24 hodin 73 mm 20. 7. 2001
Maximální sněhová pokrývka 102 cm 13. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Kostelní Myslová

Stanice se nachází několik km jižně od města Telč, v naprosto nezastavěném místě. Velmi dobře reprezentuje zejména jižní část Vysočiny.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 569 m n.m.  
Maximální denní teplota 37,1 °C 27. 7. 1983
Minimální noční teplota -24,3 °C 8. 1. 1985
Největší minimální teplota 20,7 °C 14. 8. 2015
Nejvíce srážek za 24 hodin 118 mm 29. 6. 2006
Maximální sněhová pokrývka 80 cm 6. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Největší plocha se sněhovou pokrývkou

Ani Šumava, Krkonoše nebo Jeseníky se nemohou pyšnit největší plochou se sněhovou pokrývkou. Na Vysočině se průměrná nadmořská výška pohybuje od 500 do 600 m n. m. Pokud se například vydáte autem ze Žďáru nad Sázavou do Telče, tak nejnižší nadmořská výška bude cca 480 m n m. Na podobnou hodnotu se také dostanete, pokud pojedete z Velkého Meziříčí do Humpolce. Jednoduše řečeno lokalita Vysočiny nemá nížinu. Když k tomu připočteme velkou rozlohu tohoto území, tak dostaneme opravdu rozsáhlou plochu, kde se vyskytuje sněhová pokrývka. To platí zejména při průměrných zimách, kdy se zde sněhová pokrývka může nepřetržitě vyskytovat od prosince do února.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Sněhové jazyky a závěje při situacích NWc a Sa

Zimní období je na silnicích Vysočiny velmi komplikované. Nejčastěji zde při severozápadní situaci dochází k četným sněhovým přeháňkám, které spolu s čerstvým větrem vytvářejí sněhové jazyky. Na Vysočině se nachází hodně exponovaných míst, kde silnice protínájí pastviny a louky. V takovém otevřeném prostředí může cesta rychle zmizet pod navátým sněhem. Nebezpečná situace nastává i při jižní anticyklonální situaci, která se právě na Vysočině projevuje silným jihovýchodním větrem. Na ostatním území panuje jasné nebo inverzní a občas i teplé počasí, ale na Vysočině se sněhová pokrývka přesouvá na silnice a vytváří sněhové závěje.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Silné krupobití nad okresem Žďár nad Sázavou 30. 6. 1997

Poslední červnový den přecházela přes střední Evropu studená fronta, na které se vytvořily silné bouřky. Nejsilnější projev těchto bouřek byl zaznamenán nad okresem Žďár nad Sázavou, kde padaly velké kroupy.

Již v 13:45 stanice v Bohdalově zaznamenala přeháňku, ale bez elektrických výbojů. I přesto se v této přeháňce vyskytly malé kroupy.

Krupobití bylo zaznamenáno i na dalších místech v okrese. V Novém Městě na Moravě začaly kroupy padat kolem půl třetí odpolední.  Nejsilnější krupobití se však vyskytovalo ve Žďáru nad Sázavou a v jeho nejbližším okolí. Zde padaly kroupy o velikosti 3 až 4 cm. Nejvíce škod krupobití napáchalo ve Žďáru nad Sázavou a v obcích Vysoké, Počítky a Sklené. Ve Sklené dokonce byla vyfotografována kroupa o průměru 5 cm.  V této obci byly škody opravdu značné. Mnoho domů mělo dokonce poškozenou střešní krytinu. Ačkoliv bouřka vyprodukovala velké kroupy, tak četnost blesků byla malá. Okres Žďár nad Sázavou zasáhla v tento den HP supercela.

Kroupa o průměru 5 cm z obce Sklené 30. 6. 1997, Zdroj: Meteorologické zprávy 

 

Vhodnost návštěvy

Vzhledem k tomu, že Vysočina má poměrně dlouhé a drsné zimy, tak k navštívení oblasti se hodí nejlépe letní měsíce. V tuto dobu se maximální teploty pohybují přeci jen o něco níže, než v nížinách. I horké vlny z jihu se zde dají poměrně dobře snášet. Jaro a podzim bývá v této oblasti velmi proměnlivé.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Bohatství kamene a dřeva muselo neustále dohánět nepříznivou situaci chudší zemědělské půdy. Oblast Českomoravské vrchoviny, Žďárských vrchů a Železných hor byla osídlována již od pravěku. Mezi nejvýznamnější archeologická naleziště z doby pravěké se řadí vykopávky poblíž Mohelna, ve Štěpánovicích u Třebíče byla zase objevena  Štěpánovická Venuše z období 4 000 př. n. l. První zemědělci zakládali své osady v nižších polohách, především v okolí Moravských Budějovic, Kramolínu a Jaroměřic. Keltové si zase vybudovali své oppidum v Hradišti u Nasavrku, významné slovanské hradiště se nacházelo v údolí Loučky. Z historického hlediska bylo již od počátku budování českého království území Vysočiny přeťato na část Českou a Moravskou. Právě krajské město Jihlava bylo hraničním městem, což potvrzují hraniční kameny, jenž jsou ozdobeny na jedné straně  českým lvem a na straně druhé moravskou orlicí. Neprostupnými hvozdy vedly obchodní stezky, těmi nejznámějšími je lovětinská či haberská. Již za vlády přemyslovského rodu se v území nacházela poměrně silná města, mezi nimiž dominovala Jihlava. V 16. století znamenalo pro města Vysočiny významné období renesančních úprav, ale vznikala i nová sídla. Období úpadku přišlo se švédskými vojsky za třicetileté války, avšak i v toto období byly stavěny či přestavovány historické stavby, především pod vlivem baroka. Na začátku století 19. se u Štoku strhla jedna z bitev napoleonských válek. V roce 1805 se zde střetla rakouská vojska s bavorskými, která podporovala Napoleona.

Hraniční kámen na okraji Jihlavy, Zdroj: wikimedia.org

V oblasti Vysočiny můžeme vymezit dvě rozdílné části se silnou tradicí a historií. Horácký a Podhorácký region jsou jedni z nejstarších a základních moravských regionů. Horácká kultura nese s sebou otisk vrchovinského charakteru území a nachází se spíše v západní polovině lokality. Selská stavení vyšších poloh na Horácku jsou ze dřeva na kamenných podezdívkách a v nižších polohách převládala kamenná stavení z nepálených cihel. Horácko se může pyšnit svými lidovými písněmi a především pak tanci, jejichž počet je nejspíše největší ze všech moravských oblastí. Tradiční kapely „štrajchy“ (kombinace smyčcových a dechových nástrojů) či „skřipkařské“ soubory na Jihlavsku s podomácky vyrobeným nástrojem podobnému houslím z jednoho kusu dřeva se staly symbolem celého regionu. Horalové se často zase specializovali na řemeslnou výrobu. Perleťový knoflík pochází již z 19. století a dodnes se vyrábí v Žírovnici. Pěstování lnu, konopí a chov ovcí daly živnou půdu oborům soukenictví a tkalcovství, kdy typický modrotisk na látku je známý i za našimi hranicemi. Díky vývozu se do oblasti Horácka i Podhorácka zase mohly dostávat zahraniční novinky, z nichž tou nejznámější je betlém. Kolébkou betlémské tradice jsou pak především města Třešť, Třebíč a Jihlava. Své místo v regionu si upevnilo i hrnčířství s keramikou (Kunštát). Úspěšně pokračuje i obor sklářství se svým zástupcem sklárnou Huť Jakub, která je dokonce nejstarším dochovaným sklářským komplexem ve střední Evropě. Podhorácká oblast je známá pro svůj ivančický špargl. Že nevíte, co to je? Jedná se o chřest, který zde byl přivezen roku 1829. Chřest byl natolik kvalitní, že se dostal i na císařský dvůr do Vídně a obdržel i cenu od Františka Josefa I. Někteří historikové dokonce tvrdí, že ivančický špargl byl v cizině známější než plzeňské pivo.

Skřípkařská kapela s netradičním hudebním nástrojem podobný houslím, Zdroj: radio.cz

 

Přírodní dědictví

Zachovalá příroda s lesy nepostiženými emisemi, jedno z nejčistějších ovzduší v Česku a zachovalé krajinné komplexy čekají na návštěvníky na Vysočině. Mohelenská hadcová step je asi tou nejznámější stepí v Česku. Díky svému specifickému a neobvyklému chemickému podloží se zde nachází vzácná fauna i flóra. Navíc je to naleziště moravských vltavínů. Kvalitní přírodní celky Vysočiny bylo nutné zachovat, proto jsou dnes v území vyhlášeny dvě chráněné krajinné oblasti – CHKO Železné hory (1991) a CHKO Žďárské vrchy (1970). Železné hory ukrývají zbytky původních mokřadů a květnatých luk. Slatinný typ luk je chráněn přírodní rezervací Zlatá louka, suché vřesoviště spadá pod přírodní rezervaci Zubří. Nejvyšším vrcholem Ždárských vrchů je Devět skal (836 m), ceněná jsou zde především rašeliniště a mokřadní společenstva. Typické jsou pro pohoří i rulové skalní útvary vystupující ze zalesněných hřbetů. Pohoří nejsou pouze zalesněna, ale probíhá zde i zemědělská výroba, často omezená na malých políčkách. Avšak každý třetí brambor vypěstovaný v Česku pochází právě z Vysočiny. Zajímavostí lokality jsou pak okolí Chlebského potoka a Blatné hráze, kde na jaře rozkvétá tisíce bledulí.

Čtyři palice ve Žďárských vrších tvořená rulou, Zdroj: chatatristudne.cz

Hustá síť značených tras jak pro pěší, tak i pro cyklisty, obrovské množství vodních nádrží a divoké toky čekající na vyznavače vodních sportů či rybáře – to vše Vysočina nabízí. I v zimě zde turista nalezne potřebné zázemí jak pro sjezd, tak především pro běžecké lyžování (Nové Město na Moravě, Olešnice, Šacberk atd.).

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

V turistické oblasti Vysočina stojí hned 3 památky zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO. Telč je dozajista jedno z nejkrásnějších měst Česka, renesanční měšťanské domy s podloubím a zámek jsou hlavním cílem turistů. Na seznam UNESCA se dostal i kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou vznikající pod taktovkou architekta G. Santiniho, který je perlou gotiky. Jeho netypické arkády lemující hřbitov mají podobu deseticípé hvězdy, díky čemuž se dokáže mnohým zapsat do paměti. Do třetice se pod ochranu světového kulturního dědictví zapsalo město Třebíč. Jeho jedinečně zachovalá židovská čtvrť se dvěma synagogami a židovským hřbitovem je výjimečná i ve středoevropském prostoru. Bazilika sv. Prokopa je další zajímavou stavbou města. Další zachovalý komplex židovských památek nabízí Polná. Krajské město Jihlava, proslavené těžbou stříbra, se pyšní řadou historických památek (barokní jezuitský kostel sv. Ignáce z Loyoly, radnice či gotické domy), podzemím a zachovalými mohutnými městskými hradbami. Mezi nejvýznamnější hrady Vysočiny se řadí Lipnice - středověký hrad s kaplí sv. Vavřince a expozicí kamenných kachlů a hrad Kámen, v jehož zdech se skrývá expozice motocyklů. Na skále v blízkosti hradu se nachází největší alpinium v ČR se skalničkami a trvalkami. Ani zámky nestojí na Vysočině v pozadí. Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou s farním kostelem sv. Markéty, barokně upravený renesanční zámek v Náměšti nad Oslavou s výstavou historických tapisérií, který byl oblíbeným sídlem E. Benešem, jsou toho zářným příkladem. Významným městem je bezesporu i Kralice nad Oslavou, kde byla vytištěna slavná Bible kralická. Pelhřimov se zase může chlubit svým historickým jádrem s původním opevněním. Naleznete zde i Muzeum rekordů a kuriozit, v bývalé šatlavě zase můžete navštívit muzeum vězeňství s mučírnou. Mezi nejoblíbenějšími sakrálními památky Vysočiny jsou řazeny kostel Nejsvětější Trojice na vrcholu Křemešníku (765 m) a premonstrátský klášter z první poloviny 12. století stojící v obci Želiv.

Kompilace tří památek pod ochranou Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (Zelená hora, Třebíč, Telč), Zdroj: jindris.cz, mapio.net, kamineknaceste.blog.cz

 

Zajímavými místy na výlet je most dálnice D1 (Praha – Brno) ve Velkém Meziříčí, který je tím nejvyšším v ČR. Ve městě je pak v prostorách zámku expozice věnovaná výstavbě silnic a dálnic u nás. Slavné westernové městečko Šiklův mlýn nabízí celou škálu vyžití pro dospělé i děti. Druhá jmenovaná cílová skupina jistě ocení i prohlídku zoologické zahrady v Jihlavě. Za návštěvu stojí i místní aquapark. Starší zase uvítají muzeum pivovarnictví v Dalešickém pivovaru, v němž se natáčely slavné Hrabalovy Postřižiny. Z dalšího slavného filmu Marečku, podejte mi pero, pak jistě všichni znají postavu Hliníka, který se odstěhoval do Humpolce. Tam má dnes i svůj pomník.

více
Nastavit lokalitu jako oblíbenou

Lokality v turistické oblasti

frame-scrollup