aktuální počasí Střední Čechy - západ

polojasno s dešťovými přeháňkami
3°C Vítr: Z
7.3 m/s
polojasno s přeháňkami
Teplota:3 °C
Tlak:1013 hPa
Východ slunce:07:23
Západ slunce:16:14
Doplňující informace o lokalitě
Aktuální počasí 20.11. zataženo
5°C
2 °C
zítra 21.11. deštivo
8°C
1 °C
pozítří 22.11. polojasno
8°C
5 °C
20.11.21.11.22.11.
588
215
Aktuální počasí 20.11. zataženo
5°C
2 °C
zítra 21.11. deštivo
8°C
1 °C
pozítří 22.11. polojasno
8°C
5 °C
čtvrtek 23.11. polojasno
10°C
0 °C
pátek 24.11. zataženo
9°C
4 °C
sobota 25.11. zataženo
3°C
-1 °C
neděle 26.11. polojasno
2°C
-2 °C
20.11.21.11.22.11.23.11.24.11.25.11.26.11.
58810932
21504-1-2

Dlouhodobá předpověď pondělí 20.11. — úterý 28.11.

Aktuální počasí 20.11. zataženo
5°C
2 °C
zítra 21.11. deštivo
8°C
1 °C
pozítří 22.11. polojasno
8°C
5 °C
čtvrtek 23.11. polojasno
10°C
0 °C
pátek 24.11. zataženo
9°C
4 °C
sobota 25.11. zataženo
3°C
-1 °C
neděle 26.11. polojasno
2°C
-2 °C
pondělí 27.11. zataženo
2°C
-2 °C
úterý 28.11. déšť se sněhem
5°C
1 °C
20.11.21.11.22.11.23.11.24.11.25.11.26.11.27.11.28.11.
5881093225
21504-1-2-21
Všechny lokality

Informace o lokalitě Střední Čechy - západ

Střední Čechy - západ

Střední Čechy - západ

Základní klimatické a geografické charakteristiky

Území Středních Čech – západ bylo vymezeno jako část Středočeského kraje západně od Prahy. Středočeský kraj je tím jediným, který nemá krajské město, tuto funkci zastupuje právě Praha. Avšak v lokalitě se nachází spousta velkých měst, tím nejlidnatějším je Kladno, kde žije téměř 70 tisíc obyvatel. Dalšími velkými městy jsou Příbram, Beroun nebo Rakovník.

 

 

 

Vymezení oblasti Střední Čechy - západ, Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Zejména severozápadní část této oblasti je charakterizována velmi vysokými průměrnými teplotami. V údolí řeky Vltavy a dále u soutoku s Labe se průměrné roční teploty pohybují mezi 9 až 10 °C.  Poněkud dále od Vltavy jsou to pak teploty mezi 8 až 9 °C. Podobné teploty se v této oblasti vyskytují ještě v údolí řeky Berounky na dolním toku řeky Litavka a Kocába. Stejně vysoké teploty se vyskytují v rámci tohoto území i kolem řeky Vltavy od Prahy na jih. Na většině tohoto území jsou to průměrné roční teploty od 7 do 8 °C.  Nejnižší teploty se objevují v jihozápadní části. V oblasti pohoří Brdy se průměrné roční teploty pohybují od 6 do 7 °C a ve vrcholových partiích to mohou být teploty jen kolem 6 °C. V tomto prostoru totiž nadmořská výška dosahuje až 862 m n. m.

Srážky

Obecně lze tuto turistickou oblast považovat za srážkově chudší. Kolem Kralup nad Vltavou či v okolí města Slaný se průměrné roční srážkové úhrny pohybují jen mezi 450 až 500 mm. Na většině území průměrné roční srážky nepřesahují 550 mm. Ve vyšších nadmořských výškách Plaské pahorkatiny, Křivoklátské vrchoviny nebo v oblasti Českého krasu se průměrné roční srážkové úhrny mohou vyšplhat až k 600 mm. Nejvíce srážek však spadne opět u nejvyššího pohoří této oblasti, tedy v Brdech. Zde se průměrně ročně vyskytuje 600 až 800 mm, přičemž nejvíce srážek je samozřejmě kolem vrcholů Praha a Tok.

 

Meteorologické stanice

Praha  - Ruzyně

Letecká meteorologická stanice se nachází sice jen těsně za hranicí katastru území hlavního města Prahy, ale tato stanice velmi dobře reprezentuje podmínky, které panují v této lokalitě.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 364 m n.m.  
Maximální denní teplota 37,4 °C 20. 8. 2012
Minimální noční teplota -28,0 °C 10. 2. 1956
Největší minimální teplota 20,7 °C 8. 7. 1957
Nejvíce srážek za 24 hodin 93 mm 19. 7. 1981
Maximální sněhová pokrývka 57 cm 6. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Méně bouřek

Možná i díky výraznějšímu proudění vzduchu se zejména v severní polovině této lokality tvoří méně bouřek. Pro vytvoření bouřky není silný vítr moc příznivý, protože bouřkový mrak nemá čas vertikálně zmohutnět. Pouze 12 bouřkových dnů je celorepublikový podprůměr. Často zde bouřky slábnou nebo se dokonce zcela rozpadají. Výraznější aktivitu pak nabírají nad Prahou. I v Brdech však můžeme bouřky zažívat častěji.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Výraznější rychlost větru při západních situacích

V severní části této lokality se při situacích Wc (západní cyklonální) a NWc (severozápadní cyklonální) objevuje vyšší průměrná rychlost větru, než je průměr v České republice. Při situaci Wc je to rychlost až 7 m/s a při situaci NWc  kolem 6 m/s. Na první pohled se možná nejedná o extrémně vysoké hodnoty, ale srovnatelné rychlosti se v rámci České republiky vyskytují jen v horských polohách. Navíc zejména při situaci Wc se silnější vítr vyskytuje v této lokalitě na poměrně rozsáhlém území. Při přechodu hluboké tlakové níže severně od České republiky se 1. 3. 1990 v této oblasti objevily nárazy až 40 m/s. Takto silný vítr byl tehdy jen na vrcholcích Šumavy a Krušných hor. Důvody pro tak silný vítr v této oblasti je třeba hledat především v orografii.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Rekordně vysoká teplota v Dobřichovicích 20. 8. 2012

Na konci druhé srpnové dekády v roce 2012 zasáhla střední Evropu velmi silná vlna veder. Vzduchová hmota k nám putovala z extrémně prohřáté Afriky, takže ve výšce se teploty pohybovaly kolem 25 °C. Horký vzduch však byl nad naším územím poměrně dlouho, takže se přehříval i při zemi.

V České republice padlo tento den mnoho teplotních rekordů, ale jeden se zapsal do historie klimatologie České republiky opravdu “žhavým písmem“. V Dobřichovicích bylo naměřeno 40,4 °C. Takto vysoká teplota se tak stala nejvyšší v historii.

Meteorologická stanice se nachází v nadmořské výšce 205 m n. m. a je asi 1 000 m od řeky Berounky. Sice se nachází v zastavěné části, ale rozhodně se nejedná o výrazně urbanizovanou lokalitu. Asi 20 metrů od stanice se nachází rozsáhlé pole, takže proudění vzduchu zde může volně probíhat. Dobřichovice u Prahy tedy drží celkem mladý teplotní rekord, ale je pravděpodobné, že v následujících létech bude překonán. Stanice zde začala měřit až 1. 1. 2000, takže je možné že rekord bude měnit v budoucnu jen číselné údaje, ale místo zůstane stejné.

Příliv velmi teplého vzduchu z jihu až jihozápadu v hladině 850 hPa nad Evropou 20. srpna 2012, zdroj: wetterzentrale.de

 

Vhodnost návštěvy

Tuto lokalitu je možné navštívit prakticky v každém měsíci. Relativně vyšší nadmořská výška v jižní polovině území dává menší šanci na vytvoření mlh v podzimních měsících. Naopak nadmořská výška není vysoká natolik, aby zde v zimě probíhaly pravidelné sněhové kalamity. Nejméně příjemné tak mohou být velká vedra na severu až severozápadě této lokality v letním období.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Příznivá poloha v údolí řek Berounky či Vltavy a vhodné mikroklima lákaly k založení osady již od pravěku. Nejstarší nálezy lidského osídlení byly objeveny v okolí Berouna a datují se do období před 1,5 milionem let. Na území Českého krasu byly zase nalezeny rytiny kozoroha a koně, které jsou jediným mladopaleolitickým výtvarným projevem v Čechách. Ke Středočeským keltským opidům patří na západě Stradonice. Přesuneme-li se do dob raného středověku, musíme vzpomenout pověst o knížeti Horymírovi, kterého jeho kůň zachránil před popravou skokem z Vyšehradu, a poté jej odvezl do rodných Neumětel. Tam dnes stojí pomník na počest chrabrého hřebce Šemíka. Významně k rozvoji oblasti přispěl rod Přemyslovců, který se například zasloužil o nejstarší stojící stavbu v Čechách – rotundu Budeč. Na tradici přemyslovského budování navázal rod Lucemburků. Hlavní postavou je pak bezesporu Karel IV., jenž zde zanechal významnou stopu v podobě hradu Karlštejn. Jeho stavba se započala v roce 1348 a trvala až do roku 1365. Další zajímavá pověst se váže ke stavbě Karlova mostu, kdy do použité malty byla přidávána vajíčka z celého okolí. Středočeská obec Velvary, jako jediná poslala do Prahy vejce vařená, prý aby se cestou nerozbila.

Pomník Šemíka v Neumětelech, Zdroj: obec-neumetely.cz

Významná kapitola západní části Středních Čech začala nálezem černého uhlí v oblasti Dřínu roku 1846. Díky tomu přišlo na Kladensko řada nových podnikavých osob, jedni z nich byli i bratři Kleinové, kteří zde založili roku 1848 Kladenské kamenouhelné těžařstvo. Později vznikly v Kladně i železárny s první vysokou pecí nové konstrukce. V období první republiky si získal západ Středních Čech dalšího příznivce z řad hlav našeho státu. Západně od Kladna leží obec Lány se zámkem, který okouzlil Tomáše Garrigue Masaryka. Letní sídlo prvního prezidenta našeho státu se později stalo po abdikaci v roce 1935 jeho domovem a zde i zemřel. Mezi jeho prestižní návštěvy patřil například spisovatel Karel Čapek. Tím nejčernějším písmem se do historie západní části Středočeského kraje zapsalo vypálení obce Lidice. Důvodem byla odplata Němců za atentát na říšského protektora Heydricha. Muži byli zastřeleni a ani většina žen a dětí válku nepřežila. Nacistům se však nepodařilo vymazat Lidice z povrchu zemského a po válce byla obec obnovena. Navíc děvčátka po celém světě dostávala jméno Lidice jako připomínku této hrůzné události.

Památník obětem obyvatel Lidic, Zdroj: strupcice.cz

 

Přírodní dědictví

Území na západě Středočeského kraje nabízí nespočet zajímavých přírodních celků. K těm nejznámějším patří Český kras. Krasová oblast se pyšní řadou vápencových útvarů, ale i vzácnými druhy rostlin a živočichů. Vyhledávanými místy jsou Solvayovy lomy u Svatého Jana pod Skalou nebo lomy Malá a Velká Amerika. Během 19. století zde začala lomová těžba vápence, dnes je těžba ukončena a mezi pozůstatky revitalizace patří například tyrkysové jezero. Významnou lokalitou jsou i Koněpruské jeskyně, kde nalezneme třípatrový jeskynní systém s krápníkovou výzdobou. Místo je i archeologickým nalezištěm se skrytou středověkou penězokazeckou dílnou. Rozsáhlé lesní komplexy pak neodmyslitelně patří k území CHKO Křivoklátsko, které je zároveň i biosférickou rezervací UNESCO. Údolí Berounky stálo zase u zrodu pravé trempské kultury. Vyžití zde najdou jak rybáři, tak i milovníci adrenalinové vodní turistiky. Nově zpřístupněným územím je bývalý vojenský újezd v Brdech, který je z 90 % pokryt lesem.

Koněpruské jeskyně, Zdroj: nikonclub.cz

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

„Hrady kam se podíváš,“ i tímto způsobem by se dalo vyjádřit historické a kulturní zázemí západu Středních Čech.  Mezi ty nejnavštěvovanější hrady jsou řazeny Žebrák, Točník, Křivoklát a samozřejmě Karlštejn. Poslední dva zmiňované pak patří ke klenotům české gotiky. Hrad Karlštejn sloužil jako pevnost k uložení starých relikvií a korunovačních klenotů. K hradu patří ještě kaple sv. Kříže, která ve svých zdech skrývá soubor gotických 129 deskových obrazů mistra Theodorika ze 14. století (jeden se nedochoval). Karlštejn ročně navštíví více jak 200 000 turistů z celého světa. Navíc se stal předlohou i velice úspěšného knižního, filmového a muzikálového zpracování – Noc na Karlštejně. Křivoklát byl původně loveckým hradem českých knížat. Dnes nabízí expozice knihovny, vězení s mučírnou a nádherné vyhlídkové ochozy. V území je i velké množství unikátních zámků. Zámek Lány je obklopen rozsáhlým parkem s kaplí, v obci je pak muzeum historických vozů. Barokně-klasicistní zámek Hořovice se stal výstavním místem řady zajímavých sbírek (hračky malých aristokratů, tajemné bytosti brdských lesů a další). Rokokový zámek Dobříš je lokalitou prvního vysazení ondatry na území ČR, navíc i zde je možno navštívit řadu expozic. Unikátní štuková výzdoba a zahradní komplexy jsou pak dalšími lákadly tohoto místa. Renesanční zámek v Nelahozevsi není jediným cílem turistů, obec je i rodiště vynikajícího skladatele Antonína Dvořáka. Dnes se zde konají slavnosti pod názvem Dvořákova hudební Nelahozeves. Památník A. Dvořáka se nachází ve Vysoké u Příbrami, k prohlédnutí tu jsou makety scén z Dvořákových oper a kostýmy nejslavnějších postav.

Karlštejn, Zdroj: Anik Messier, flickr.com

Dynamicky rozvijící se město Příbram má starobylou hornickou minulost. Návštěvníci vyhledávají i poutní místo Svatá Hora, které je spojeno s centrem města krytými schody dlouhými 450 metrů. V Příbrami nalezneme i nevšední muzeum uvnitř historických dolů, které jsou unikátní technickou památkou. Navíc je zde i možnost projížďky vláčkem k nejhlubší jámě březohorského revíru. Železniční muzeum Lužná u Rakovníka je zase tím největším v Česku.

více
Nastavit lokalitu jako oblíbenou

Lokality v turistické oblasti

frame-scrollup