aktuální počasí Střední Čechy - jihovýchod

polojasno s přeháňkami
18°C Vítr: JZ
2.9 m/s
polojasno s přeháňkami
Teplota:18 °C
Tlak:1009 hPa
Východ slunce:05:21
Západ slunce:20:48
Doplňující informace o lokalitě
Aktuální počasí 28.7. polojasno
23°C
16 °C
zítra 29.7. skoro jasno
27°C
13 °C
pozítří 30.7. skoro jasno
29°C
17 °C
28.7.29.7.30.7.
232729
161317
Aktuální počasí 28.7. polojasno
23°C
16 °C
zítra 29.7. skoro jasno
27°C
13 °C
pozítří 30.7. skoro jasno
29°C
17 °C
pondělí 31.7. jasno
29°C
21 °C
úterý 1.8. jasno
33°C
21 °C
středa 2.8. polojasno
30°C
24 °C
čtvrtek 3.8. skoro jasno
32°C
21 °C
28.7.29.7.30.7.31.7.1.8.2.8.3.8.
23272929333032
16131721212421

Dlouhodobá předpověď pátek 28.7. — sobota 5.8.

Aktuální počasí 28.7. polojasno
23°C
16 °C
zítra 29.7. skoro jasno
27°C
13 °C
pozítří 30.7. skoro jasno
29°C
17 °C
pondělí 31.7. jasno
29°C
21 °C
úterý 1.8. jasno
33°C
21 °C
středa 2.8. polojasno
30°C
24 °C
čtvrtek 3.8. skoro jasno
32°C
21 °C
pátek 4.8. skoro jasno
32°C
24 °C
sobota 5.8. vydatný déšť
29°C
22 °C
28.7.29.7.30.7.31.7.1.8.2.8.3.8.4.8.5.8.
232729293330323229
161317212124212422
Všechny lokality

Informace o lokalitě Střední Čechy - jihovýchod

Střední Čechy - jihovýchod

Střední Čechy - jihovýchod

Základní klimatické a geografické charakteristiky

Území Středních Čech – jihovýchod bylo vymezeno jako část Středočeského kraje na jihovýchod od Prahy. Středočeský kraj je tím jediným, který nemá krajské město, tuto funkci zastupuje právě Praha. Avšak v lokalitě se nachází spousta velkých měst, tím nejlidnatějším je Kolín, kde žije více jak 30 tisíc obyvatel. Dalšími velkými městy nad 10 tis. obyvateli jsou Kutná Hora, Benešov nebo Čáslav.

 

 

 

Vymezení oblasti Střední Čechy - jihovýchod, Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Roční průměrné teploty jsou v této lokalitě poměrně homogenní a můžeme říci, že tato oblast patří do pomyslného normálu. Nejvyšší průměrné teploty se vyskytuji ve Středolabské tabuli, kde je nejnižší nadmořská výška. Zde průměrné roční teploty oscilují mezi 8 až 9 °C. Podobné teploty se vyskytují u dolního toku řeky Sázavy a také v údolí řeky Vltavy, zejména pak kolem vodní nádrže Orlík. Na zbytku území této lokality se průměrné roční teploty pohybují mezi 7 až 8 °C.

Srážky

Ani průměrné roční srážkové úhrny se v této oblasti nevymykají od normálu. V severní části lokality a kolem vodní nádrže Orlík se průměrné roční srážky pohybují od 550 až 600 mm. Na většině území jsou to však úhrny mezi 600 až 650 mm. Více srážek až 700 mm za rok se vyskytuje na Benešovské pahorkatině, v severních částech Křemešnické vrchoviny a hlavně v oblasti Hornosázavské pahorkatiny. 

 

Meteorologické stanice

Ondřejov

Stanice se nachází prakticky uprostřed této lokality a poměrně dobře reprezentuje klima středních poloh.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 485 m n.m.  
Maximální denní teplota 37,0 °C 27. 8. 1983
Minimální noční teplota -28,8 °C 10. 2. 1956
Největší minimální teplota 22,1 °C 20. 8. 1943
Nejvíce srážek za 24 hodin 101 mm 13. 7. 2002
Maximální sněhová pokrývka 89 cm 6. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Chotusice, letiště

Meteorologická stanice s profesionální vojenskou obsluhou se nachází na letišti a velmi dobře reprezentuje nižší nadmořské výšky této lokality.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 238 m n.m.  
Maximální denní teplota 38,4 °C 27. 7. 1983
Minimální noční teplota -28,6 °C 9. 1. 1985
Největší minimální teplota 22,6 °C 25. 7. 2015
Nejvíce srážek za 24 hodin 92 mm 17. 6. 1979
Maximální sněhová pokrývka 41 cm 18. 1. 2010

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Vodní nádrž Švíhov

Vodní nádrž Švíhov je čtvrtá největší přehrada v České republice. Její rozloha je 1600 ha a do značné míry ovlivňuje místní mikroklima v okolí. Takto velká vodní plocha má obrovskou teplotní paměť. Na podzim a na začátku zimy, když je teplota z léta vyšší, otepluje místní oblast. Při hraničních situacích, kdy jsou teploty kolem nuly, mohou sněhové srážky přecházet kolem nádrže v dešťové a i pokrývka se může vytvářet později. Naopak na jaře, když voda ochlazená ze zimy, jsou zde maximální teploty nižší a i rána chladnější.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Výraznější spad srážek při NWc

Při severozápadní cyklonální situaci zde poměrně na velké ploše padá výraznější množství srážek než v okolí. Díky pozvolně zvedající se Středočeské pahorkatině srážky nevypadávají pouze na jednom místě, ale postupně se rozprostřou do větší oblasti. V létě je však tento efekt výraznější než v zimě, takže pravidelné spady sněhu zde extrémní nejsou.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Kalamitní zima 1970 ve středních Čechách

První sněhová nadílka dorazila do jihovýchodní části středních Čech již 26. listopadu 1969. Sníh paralyzoval dopravu a mnoho lidí nebylo schopno dorazit do práce a děti ani do škol. Sníh, který tento den napadl, se stal na dlouhé měsíce rutinní záležitostí a do jara už nezmizel. Ke sněhové pokrývce se ještě pravidelně přidávaly mrazy, které atakovaly často -20 °C a výjimkou nebylo ani -30 °C. Menší odmlka přišla v období od 12. do 18. ledna, kdy se oteplilo zejména na horách, ale ve středních Čechách se vytvořila inverze. Zima pak pokračovala celý únor. Když už to vypadalo, že přijde jaro, tak přišel další tvrdý úder této zimy. Nejhorší situace nastala dne 6. března 1970. Nad Itálii se prohloubila tlaková níže, která nasála spoustu vlhkosti a přinesla intenzivní sněžení. Teplotní rozhraní leželo jihozápadně od Prahy a v těchto místech bylo proto sněžení nejintenzivnější. Na Moravě pršelo. Tlaková níže pokračovala poměrně atypicky na severozápad do Německa a k silnému sněžení se přidal silný vítr. Byly zaváty téměř všechny cesty v této lokalitě a do práce se dostala jen hrstka obyvatel. Benešovská hlavní silnice byla průjezdná jen v jednom směru pro autobusy a auta zde nesměla jezdit. Některé vedlejší komunikace vůbec neexistovaly. S odklízením sněhu museli pomáhat i vojáci.  Situace se jen zvolna stabilizovala díky sílícímu Slunci na obloze. Obleva v podstatě nepřicházela. První jarní den leželo na polích v nadmořské výšce kolem 400 m až půl metru sněhu. Ještě na začátku dubna proběhlo několik studených vpádů ze severu. Definitivní jaro přišlo až v polovině dubna. Zvláštností této zimy však je fakt, že na horách po většinu období bylo velmi málo sněhu. Výrazné sněžení zasahovalo opravdu zejména tuto oblast.

 

Velké množství sněhu v roce 1970 trápilo i železničáře, zdroj: nadrazi.wz.cz

 

Vhodnost návštěvy

Tato lokalita nemá prakticky žádné slabší období, kdy by počasí bylo pro návštěvu nevhodné. Léta jsou zde mírně teplá s občasnými bouřkami, ale na severu mohou být tropické dny četnější. Na podzim se mohou místy objevovat mlhy, ale rozhodně na ně tato lokalita nijak zvlášť netrpí. Zimy jsou zde mírné, s občasnou sněhovou pokrývkou a to zejména ve vyšších polohách.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Příjemné klima a úrodné údolí se staly již od pravěku motivací k usazení mnohých kmenů. Za všechny významné mladší pravěké lokality je třeba uvést neolitická sídliště kultury s lineární keramikou v Bylanech u Kutné Hory. Obec Bylany u Českého Brodu je zase nalezištěm pravěkých kultur z doby bronzové a železné. Nálezy bylanských (halštatských) pohřbů na vozech jsou známy z mnoha vesnic na Kolínsku. Mezinárodně významné archeologické lokality jsou středočeská keltská oppida Závist a Hrazany nebo slovanské hradiště Hryzely. Přemyslovská hradiště na jihovýchodě území jsou ve Staré Kouřimi, Tetíně a Lštění. Románské stavby nalezneme v Jakubu u Kutné Hory, Týnci nad Sázavou, Poříčí nad Sázavou, Kondraci, v Tismicích či v Pravoníně. Historickým centrem oblasti je bezesporu Kutná Hora, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1289, a díky objevu stříbra se stala na dlouhou dobu druhým nejdůležitějším městem českého království. Po mincovní reformě byl do oběhu vypuštěn pražský groš, který byl ražen v centrální mincovně situované právě do Kutné Hory. Poslední kutnohorský důl byl uzavřen v roce 1991 a odhady hovoří o vytěžení až 2 000 tun stříbra. Do historie Čech se významně zapsalo podepsání Kutnohorského dekretu (1409), který upřednostňoval český vliv nad zahraničním na Karlově univerzitě. Období husitských válek se promítlo do historie jihovýchodních Čech bitvou u Malešova (1424), kdy husité s převahou vyhráli. Avšak o deset let později byly celé husitské války ukončeny v bitvě u Lipan. Další významnou událostí bylo zvolení Vladislava Jagellonského český králem (1471), taktéž na sněmu v Kutné Hoře. V dalších století byla budována habsburská monarchie a později přišlo černé období plné strachu ze světových válek. Obnova našeho státu přinesla nové kulturní příležitosti. Od roku 1962 se v Kolíně každoročně koná mezinárodní festival dechových orchestrů nesoucí název po Františku Kmochovi, hudebním skladateli a dirigentovi. Slavní medvědi od Kolína z příběhů Pojďte pane, budeme si hrát (1965 – 1973) se zde dočkali i svého pomníku. V mikroregionu Ladův kraj, který vznikl na podporu turistiky v této oblasti, se nachází dvě naučné stezky – Cesta kocoura Mikeše a Pohádkové Hrusice.

Kutnohorský dekret, Zdroj: historie.lusa.cz

 

Přírodní dědictví

Říční síť je jedním z hlavních přírodních činitelů v území. Lesnatá údolí kolem řeky Vltavy a Sázavy jsou vyhledávanou lokalitou mnohých turistů. Díky dobré dostupnosti z hlavního města Prahy se zde nachází i mnoho chatových oblastí. Vodáci jsou jedním z dalších typů návštěvníků, kteří na jihovýchod středních Čech vyráží. Srdce mnohých z nich si uchvátila řeka Sázava. Rozlehlé roviny v okolí Čáslavi a Českého Brodu jsou dobrým kontrastem k vrcholu Velký Blaník. K Velkému Blaníku se váže pověst o blanických rytířích, kteří prý v nitru kopce spí a čekají na rozkaz patrona české země – sv. Václava. Až bude Čechám nejhůře, vyrazí rytíři ve zbroji na pomoc. Z Velkého Blaníku pochází i základní kámen pro budovu Národního divadla v Praze. Přírodní rezervace Velký Blaník spadá pod správu CHKO Blaník, která je tím nejmenším v Česku. Rozkládá se na ploše asi 40 km2. V údolí Sázavy a jeho blízkém okolí se nachází několik maloplošně chráněných území, těmi nejznámější jsou PR Vlčí rokle, PR Grybla, PR Čížov a NPR Ve Studeném, kde rostou zachovalé porosty bučin a suťových lesů. Do území také zasahuje vodní nádrž Švihov ležící na vodním toku Želivka. Švihov slouží jako zdroj pitné vody pro téměř celou středočeskou oblast a Prahu. Dokonce se řadí na první místo co do rozlohy vodárenských nádrží v Česku, ale i ve střední Evropě.

Údolí Sázavy, pohled na zříceninu Zbořený Kostelec, Zdroj: fotocesko.cz

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Mezi jedna z nejnavštěvovanějších měst Česka je řazena i Kutná Hora, jejíž historické jádro bylo v roce 1995 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNECSO. Mezi hlavní historické památky patří gotický chrám sv. Barbory a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Bezesporu za návštěvu stojí i bývalá mincovna Vlašský dvůr či hornické muzeum, které nabízí i prohlídku středověkého dolu. V části Kutné Hory – Sedlec se nachází cisterciácký klášter již z roku 1143 a kostel Všech svatých s neobvyklou kostnicí, kde se nachází výzdoba z lebek a kostí padlých ve válkách či obětí morových ran. Relikty nejstarších prvních středočeských klášterů je možné si prohlédnout v Ostrově u Davle a Sázavě. Středověký hrad Šternberk je význačný svou štukovou a malířskou výzdobou a rodovými sbírkami. Posázaví se zase může pyšnit několika zříceninami – Zlenice, Zbořený Kostelec či Stará Dubá. Na jihovýchodě středočeské oblasti stojí i mnoho krásných zámků. Zámek Kačina je rozsáhlým empírovým sídlem s expozicemi zemědělské výroby a venkovského života. Pohádkový zámek Žleby nabízí ukázky výcviku dravých ptáků a oboru s bílými jeleny. Zámek Konopiště je bývalým sídlem Františka Ferdinanda d’Este. Rozsáhlý park se skleníky a lovecké sbírky patří mezi další lákadla zámku. Sakrální stavba - klášter v Sázavě byl založen již na počátku 11. století.

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, Zdroj: Czechtourism.com

Dalšími zajímavými místy oblasti jsou mohyla na Lipské hoře, kde se tyčí pískovcový husitský kalich, rozhledna na Blaníku, muzeum lidových staveb Kouřim nebo muzeum v Jílové u Prahy s výstavou těžby zlata a naučnou stezkou Jílovské zlaté doly. V neposlední řadě je výborným místem k výletu hvězdárna Ondřejov s muzeem a arboretem nebo Velkopopovický pivovar zřízený již roku 1874.

Rozhledna na hoře Velký Blaník, Zdroj: turistika.cz

více
Nastavit lokalitu jako oblíbenou

Lokality v turistické oblasti

frame-scrollup