Základní klimatické a geografické charakteristiky

Oblast Slovácka administrativně spadá pod kraje Zlínský a Jihomoravský. Největšími městy regionu jsou Uherské Hradiště a Hodonín, kde žije okolo 25 tisíc obyvatel. Dalšími velkými sídly lokality jsou Uherský Brod, Veselí nad Moravou nebo Kyjov. Území vyplňuje jihovýchodní část Moravy a na východě sousedí se Slovenskem, na západě pak malý díl hraničí s Rakouskem.

 

 

 

Vymezení oblasti Slovácko; Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Lokalitu Slovácka bychom si mohli z hlediska teplot rozdělit na dvě poloviny. Na západní velmi teplou polovinu a východní mírně teplou polovinu. Západní část Slovácka má podobné teploty, jako Podyjí a patří mezi nejteplejší oblasti na našem území. Průměrná roční teplota zde totiž přesahuje 9 °C, lokálně i 10 °C. Ve východní polovině této lokality už do klimatu výrazněji mluví pohoří Bílých Karpat, které snižuje teploty. Ty se zde většinou pohybují od 8 do 9 °C, ale ve vyšších polohách to jsou nejčastěji teploty v rozmezí od 7 do 8 °C. Na hranicích se Slovenskem, kde se nachází i nejvyšší vrcholy, které stoupají až k 800 či 900 m n. m., se průměrná roční teploty pohybuje kolem 6 °C.

Srážky

Jestliže jsme si rozdělili Slovácko na dvě poloviny kvůli teplotám, tak podobné rozdělení musíme aplikovat i na srážky. Zde nám pomyslné rozdělení zařídí řeka Morava. Na západ od Moravy je oblast sušší, na východ naopak vlhčí. Konkrétně to znamená to, že v západní části této lokality se průměrné roční srážkové úhrny většinou pohybují kolem 550 mm za rok.  Od Moravy na východ průměrné roční srážky rostou, díky zvyšujícímu se pohoří. Nejedná se tak o návětrný efekt, který můžeme vidět třeba v Beskydech, ale u hranic se Slovenskem se průměrné roční srážky pohybují mezi 800 až 1000 mm. Můžeme tedy říci, že na východě této lokality spadne až dvojnásobné množství srážek než v západní části.

 

Meteorologické stanice

Strážnice

Meteorologická stanice se nachází ve Strážnici u Moravy a velmi dobře reprezentuje tuto část lakolity.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	176 m n.m.
Maximální denní teplota	39,2 °C	8. 8. 2013
Minimální noční teplota	-29,7 °C	7. 1. 1985
Největší minimální teplota	26,0 °C	29. 8. 1992
Nejvíce srážek za 24 hodin	76 mm	21. 6. 1965
Maximální sněhová pokrývka	48 cm	4. 2. 1963

Zdroj: Ogimet.com

 

Strání

Meteorologická stanice se nachází u obce Strání a reprezentuje spíše klima středních poloh této lokality.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	383 m n.m.
Maximální denní teplota	35,7 °C	20. 7. 2007
Minimální noční teplota	-29,9 °C	13. 1. 1987
Největší minimální teplota	24,0 °C	19. 7. 2013
Nejvíce srážek za 24 hodin	92 mm	6. 7. 1997
Maximální sněhová pokrývka	48 cm	13. 2. 2006

Zdroj: Ogimet.com

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Silné radiační mrazy v Bílých Karpatech

Slovácko patří mezi vinařské oblasti, ale i v této lokalitě najdeme místa, kde se mohou noční teploty propadnout velmi hluboko pod bod mrazu. Hledat bychom je měli zejména ve východní části této lokality, kde se zvedají louky Bílých Karpat. Při vhodných povětrnostních podmínkách se v relativně nízké nadmořské výšce mohou objevit poměrně silné radiační mrazy. Zejména při inverzních situacích se v této oblasti velmi často stává, že se oblačnost rozpouští. V takových případech se v nočních hodinách jihovýchodní část našeho území stává nejchladnějším místem.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Srážkové vlny od jihu

Zejména Bílé Karpaty občas získávají bohaté srážky při vlnách z jihu nebo z jihovýchodu. Stává se tak při zvlněných studených frontách, kdy studená fronta od západu se díky Alpám zkroutí. Často se pak za Alpami vytvoří srážková vlna, která pokračuje dále nad Maďarsko a Slovensko.  Jsou však situace, kdy tato srážková vlna přechází i přes námi popisovanou lokalitu. Zatímco zbytek území je již pod výběžkem vysokého tlaku od západu tak na Slovácku může vydatně pršet či sněžit. Tyto situace dokáží zkomplikovat situaci meteorologům, protože jsou často velmi nepředvídatelné. Z polojasné oblohy se může stát zataženo s deštěm.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Přívalové povodně na Kyjovsku 9. června 1970

Rozsáhlá oblast nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou a nad severní Evropou se udržovala tlaková výše. Po přední straně oblasti nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou do střední Evropy proudil teplý a velmi vlhký vzduch od jihu. 

Bouřky se vyskytovaly v průběhu dne téměř na celé Moravě. Například v Prostějově spadlo 35 mm srážek a v Brně dokonce 70 mm. Už to jsou vysoké úhrny, ale na Kyjovsku se jednalo o ještě větší srážky.  Síť oficiálních meteorologických stanic nebyla tak hustá, aby zaznamenala lokální příval srážek. Zemědělci však v té době měli své meteorologické stanice a každý den prováděli měření srážek. V Dambořicích údajně naměřili neuvěřitelných 195 mm za dvě hodiny. O tomto údaji se samozřejmě dá dlouho diskutovat, protože tyto spady srážek se výjimečně vyskytují v tropických oblastech, ale následky, které po bouřkách nastaly, zmírňují pochybnosti.

Jindy potůčky, přes které přeskakovaly děti, se změnili během několika minut v dravé řeky, které odnášely vše, co jim stálo v cestě. Nejhorší situace byla v Lovčicích, kde byla zaplavena více jak jedna třetina obce. Řada domů byla poničena, stejně jako silnice nebo i železnice. Obrovské škody hlásili i zemědělci, kterým povodeň vzala úrodu na 12 000 hektarů zemědělské půdy.

Nejhorší na této katastrofické povodni je její tragická bilance. Během několika minut přišlo o život 35 osob. Velký podíl na tomto čísle mají horníci, kteří se nestihli vrátit z dolů. Přívaly srážek byly tak rychlé, že lidé nestihli před vodou utéci. Jedná se o jednu z největších přírodních katastrof na území České republiky.

Pikantní záležitostí je to, že vzhledem k tomu, kdy se tato událost stala, tak o ní nikdo pořádně nevěděl. Zpráva o katastrofě se dostala pouze do okresních novin a jen stěží prosakovala dál. Cenzura režimu tuto zprávu označila za nevhodnou.

Zničené koleje byl jen zlomek škod na Kyjovsku (casopis.vesmir.cz)

Vhodnost návštěvy

K navštívení této oblasti se hodí v podstatě každé roční období. V západní polovině této lokality si můžete na podzim prodloužit léto, zatímco na ostatních místech v České republice už je teplo na ústupu. V hlubším podzimu se zde již vytvářejí inverze, které mohou teploty snižovat, ale například kolem Bílých Karpat se často stává, že se tato inverze rozrušuje. Zimy jsou zde spíše mírné, ale ve vyšších polohách samozřejmě sílí. Léta jsou zde vyloženě horká.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Příznivá poloha jižní až jihovýchodní Moravy předurčila oblast k brzkému osídlení.  Jedinečné je největší neolitické sídliště z pátého tisíciletí př. n. l. na Uherskohradišťsku, jenž je situováno mezi Hlukem a Uherským Ostrohem.  Asi jen málo regionů je tak silně spojených s obdobím Velké Moravy jako Slovácko. Velkomoravské hradiště bylo objeveno v Mikulčicích již na začátku minulého století. Předpokládá se, že tato lokalita byla jedním ze sídel tehdejších knížat. Podniknete-li místní okružní trasu, můžete obdivovat odhalené základy dvanácti kostelů a ve zděných budovách originální základy prvního objeveného kostela. Velmi zajímavá je i samotná archeologická expozice. Centra kdysi mocné Velkomoravské říše najdete také ve Starém Městě – Špitálkách nebo Uherském Hradišti – Sasech. Tato hradiska spojuje umístění v nivě řeky Moravy, která se později nejspíše stala i příčinou jejich zániku kvůli častým povodňovým situacím. Ve Starém Městě se už v 9. století zpracovávalo železo a byly zde nalezeny velkomoravské střepy, keramika i zbytky samotného sídliště. Po stopách našich předků je možné se vydat i v archeologickém skanzenu Modrá, kde se například nachází slovanské opevněné sídliště z 9. století, jenž se může pyšnit ideální podobou díky předloze v konkrétních nálezech a zobrazuje přímo život starých Slovanů, jejich řemesla, speciality, původní plodiny, keře a stromy i domácí zvířata. Po zániku Velkomoravské říše v důsledku četných nájezdů Maďarů počátkem 10. století se Morava připojila k Čechám a z centra státu se stala pohraniční oblast. Větší probuzení oblasti přišlo s husitským revolučním hnutím, které zde našlo silnou podporu a mnoho příznivců či následovníků. V 16. a 17. století dochází k mocnému kulturnímu rozkvětu a byla zřízena řada bratrských škol. Po třicetileté válce bylo přistoupeno k tvrdé rekatolizaci, která snad dala podnět k vytvoření specifického lidového folklóru, tradic, krojů i architektury, které jsou hluboce zakořeněny v tomto kraji.

Zachovalá keramická soška mužské postavy s realisticky vyobrazenou tváří, účesem i oděvem, sedící na osedlaném koni z výkopu v Uherském Brodě; Zdroj: Slovácké muzeum

Kouzelný svět lidových písní, krojů, tanců, slavností a tradičních řemesel – to výsada oblasti. Vrtivé a skákavé tance jsou nejznámější dodnes živé párové tance. Vrtěná je točivým tancem, který je obdobou horňáckých, sedláckých a kyjovských skočných. Tanec je charakteristický komíhavými pohyby spojených paží – hačky – pačky a vířením dvojice po parketu. Hošíje je zase mužským tancem, který nezaměnitelně patří do hodových ceremoniálů a na scénu přichází k večeru. Všichni přítomní muži, ať svobodní nebo ženatí, jsou v určitém pořadí vyzváni do tance a muži se snaží, aby vyskakovali co nejvýše a nejpěkněji. Folklórní festival ve Strážnici je zase přehlídkou těch nejlepších verbuňkových tanečníků. Poskoky, výskoky, dřepy, otočky a tleskání rukama ve stále se zrychlujícím tempu cimbálovky nebo dechovky jednoduše přináší okouzlující zážitek. Verbuňk je mužským lidovým sólovým tancem, jehož tradice se započala již na začátku 18. století. Dnes je po právu zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Točivý tanec Horňácka je zase tím nejvýznamnějším této části Slovácka. Jedná se o točivý tanec, který se objevuje již od 19. století. Horňácko se také může chlubit svými vzorovanými textiliemi s typickými vzory i barevností. Vzorové tkaní bylo kdysi výhradou mužů, dnes se do návrhů složitých vzorů pouštějí i ženy, především pak v okolí Malé Vrbky. Seznam světového dědictví UNESCO se v roce 2011 rozšířil i o nezapomenutelnou jízdu králů. Mladý hoch jedoucí se svým doprovodem na koni vesnicí bývá oblečen do ženských šatů a v ústech drží růži. Závěr přehlídky symbolů Slovácka nás zavede k jedinečné tupeské keramice, jenž bývá označována jako Majolika. Tato ručně malovaná keramika s typickými barevnými vzory se rodí v rukou maléreček (místní talentované ženy, které ručně pomocí štětce a bez šablon vykreslí na keramiku různé barevné vzory).

Tradiční tanec verbuňk; Zdroj: bystrcnik.cz

 

Přírodní dědictví

Oblast Slovácka je rájem pro všechny vyznavače slunce a odpočinku. Zvlněný kraj lemují rozsáhlé vinohrady, a protikladem jim jsou hluboké listnaté lesy Ždánického lesa a pohoří Chřiby, jih oblasti pak tvoří hřeben Bílých Karpat. V širokých údolích plném zelených luk a půvabných lužních lesů vytváří nádherné meandry řeka Morava. Na příznivce lodní dopravy čeká projížďka po Baťově kanálu. Vrátíme-li se k pohoří Bílé Karpaty, nesmíme opomenout, že se staly biosférickou rezervací UNESCO (1996) a zároveň jsou i pod správou CHKO (1980). Chráněná krajinná oblast je domovem velkého množství cenných přírodních lokalit. Zdejší krajina nabízí rozsáhlé luční společenstva s maličkými, roztroušenými políčky, sady a pastvinami,  jenž místy připomínají anglický park. Nejvyšším vrcholem Bílých Karpat je Velká Javořina, která se tyčí do výšky 970 m n. m. Právě zde se již od roku 1845 tradičně setkávají Češi a Slováci. Celkově Slovácko láká na stovky kilometrů dlouhé značené výletní cesty, které dopomáhají ke znovuobjevování letního světa hor. Tratě pro horská kola vábí cyklisty k prověření hranic své výkonnosti. Na strávení příjemných chvil zvou i Chřiby. Horské pásmo Chřibů se rozkládá na ploše 335 km² a nejvyšším vrcholem je Brdo (586,7 m). Na návštěvníky zde čekají romantická lesní zákoutí, skaliska, studánky, potoky, hluboká údolí i místa s dalekým rozhledem. Za návštěvu stojí třeba skalní útvar Kozel.

Pohled na Bílé Karpaty; Zdroj: pepa.cz

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Slovácko může opravdu nabídnout celou řadu nejpestřejších historických památek a zajímavostí. Tvrz Čejkovice pochází z 13. století, byla vybudována řádem Templářských rytířů s 650 metry dlouhými sklepy, jenž se dodnes využívají pro uskladnění a zrání vína. Jednou z hlavních dominant Slovácka je bezpochyby hrad Buchlov, který je mohutným královským hradem z rané gotiky. V útrobách hradu se nacházejí cenné interiéry s rozsáhlými přírodovědnými a egyptologickými sbírkami, knihovnou i galerií soudobého umění. Zdejší kuriozitou se stal pokoj strašidel. Zámek Buchlovice pak leží jen, co by kamenem dohodil. Tato stavba z vrcholného baroka byla vystavěna ve stylu italské vily a ve svých zdech ukrývá jedinečné interiéry. K zámku patří i terasovitá zahrada a anglický park s řadou vzácných exotických stromů a keřů. K místu se váže tradice pěstování fuchsií, které si zde v určité době můžete i zakoupit. Zámek Milotice je jedním z nejkrásnějších barokních zámků v ČR. Jeho areál s čestným nádvořím, jízdárnou, konírnou a dvěma oranžériemi, francouzským parkem a bažantnicí vítá ročně mnoho turistů. Mnozí si zde nenechají ujít výstavu historických kočárů, bryček a saní. Ani sakrální památky nestojí v území v pozadí. V Blatnici pod sv. Antonínkem stojí poutní kaple sv. Antonína. Celé město bylo prohlášeno za památkovou rezervaci vinných sklepů, kdy známkové víno Blatnický roháč bylo první české přírodní víno, které získalo zlatou medaili na mezinárodní výstavě vín 1896 v Paříži. Významným poutním místem České republiky je i první cisterciácký klášter na Moravě – Velehrad. Ten byl založen již v roce 1205. Pětilodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie s podzemními katakombami a lapidáriem se stala jedním z nejnavštěvovanějších míst Moravy. V blízkosti se nad malou studánkou tyčí kaple Cyrilka.

Zámek Buchlovice; Zdroj: vyletnik.cz

Folklór, tradiční tance a víno jsou jedním z hlavních pilířů Slovácka. Pořadatelem folklórního festivalu se stala Strážnice, kde můžete navštívit i Skanzen – Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. V městském zámku si nenechte ujít expozici lidových hudebních nástrojů. Za vínem se zase vypravte do Petrovské Plže, kde stále existuje zachovalý ojedinělý komplex historických vinných sklepů s bílou vápennou ličkou, modrou podrovnávkou a bohatými slováckými ornamenty. V roce 1983 byly Plže vyhlášeny za vůbec první vesnickou památkovou rezervaci v Česku. Za centrum moravského Slovácka je považováno město Hodonín, rodiště T. G. Masaryka (zakladatel československého státu a náš první prezident). V lázeňském městě leží i krásná radnice ve stylu norimberské secese či Masarykovo muzeum.

Děti si jistě zamilují i místní zoologickou zahradu. Všechny generace pak potěší Slovácké letecké muzeum v Kunovicích, kde funguje sbírka několika desítek dopravních, sportovních i vojenských letounů podniku LET Kunovic. Možné je zde také podniknout vyhlídkové lety letadly i horkovzdušným balonem či zažít tandemový seskok.