aktuální počasí

polojasno
-4°C Vítr: S
3.7 m/s
polojasno
Teplota:-4 °C
Tlak:1034 hPa
Východ slunce:07:55
Západ slunce:16:28
Doplňující informace o lokalitě
dnes 17.1. zataženo
-4°C
-5 °C
zítra 18.1. skoro jasno
-5°C
-9 °C
pozítří 19.1. polojasno
-9°C
-18 °C
17.1.18.1.19.1.
-4-5-9
-5-9-18
dnes 17.1. zataženo
-4°C
-5 °C
zítra 18.1. skoro jasno
-5°C
-9 °C
pozítří 19.1. polojasno
-9°C
-18 °C
pátek 20.1. polojasno
-10°C
-18 °C
sobota 21.1. polojasno
-7°C
-15 °C
neděle 22.1. jasno
-3°C
-10 °C
pondělí 23.1. jasno
-4°C
-11 °C
17.1.18.1.19.1.20.1.21.1.22.1.23.1.
-4-5-9-10-7-3-4
-5-9-18-18-15-10-11

Dlouhodobá předpověď úterý 17.1. — středa 25.1.

dnes 17.1. zataženo
-4°C
-5 °C
zítra 18.1. skoro jasno
-5°C
-9 °C
pozítří 19.1. polojasno
-9°C
-18 °C
pátek 20.1. polojasno
-10°C
-18 °C
sobota 21.1. polojasno
-7°C
-15 °C
neděle 22.1. jasno
-3°C
-10 °C
pondělí 23.1. jasno
-4°C
-11 °C
úterý 24.1. zataženo
1°C
-6 °C
středa 25.1. zataženo
2°C
-3 °C
17.1.18.1.19.1.20.1.21.1.22.1.23.1.24.1.25.1.
-4-5-9-10-7-3-412
-5-9-18-18-15-10-11-6-3
Všechny lokality

Informace o lokalitě Máchův kraj, Lužické hory a Ještědský hřbet

Máchův kraj, Lužické hory a Ještědský hřbet

Máchův kraj, Lužické hory a Ještědský hřbet

Základní klimatické a geografické charakteristiky

Oblast Máchova kraje a Lužických hor společně s Ještědským hřbetem administrativně spadá pod kraj Liberecký, kdy vyplňuje převážně jeho západní část. Největším městem oblasti je Česká Lípa, kde žije asi 37 000 obyvatel. Dalšími velkými sídly regionu jsou Nový Bor, Doksy, Mimoň nebo Chrastava, které již mají většinou do 10 tis. obyvatel.

 

 

 

Vymezení oblasti Máchův kraj, Lužické hory a Ještědský hřbet; Zdroj: czech.republic.cz, upraveno: pocasicz.cz

Teplota

Průměrné teploty vzduchu v těchto lokalitách se pohybují nejčastěji mezi 7 až 8 °C. V Lužických horách a na Ještědském hřbetu se průměrné roční teploty pohybují jen mezi 6 až 7 °C, v nejvyšších partiích ojediněle jen do 6 °C. Naopak směrem na jihozápad, u dolního toku řeky Ploučnice se průměrně teploty mohou pohybovat mezi 8 až 9 °C.

Srážky

Rozložení srážek v této lokalitě je o něco složitější. Obecně můžeme říci, že v rámci lokality se více srážek vyskytuje severně, u hranic s Německem. Zde je vyšší nadmořská výška, takže se zde logicky vyskytuje i více srážek. Největší roční srážkové úhrny se tak v této části lokality mohou pohybovat až kolem 900 mm srážek.  Oblast s těmito srážkovými úhrny se táhne i k jihozápadu, v celé oblasti Lužických hor. Nejméně srážek je pak na jihovýchodě. Zde průměrné srážky dosahují sotva 650 mm. I tak se obě lokality řadí mezi srážkově nadprůměrné v rámci České republiky.

          

Meteorologické stanice

Jablonné, v Podještědí

Meteorologická stanice se nachází v severozápadní části města, jen několik stovek metrů od Markvartického rybníka. Tato stanice reprezentuje zejména nižší polohy této lokality.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 320 m n.m.  
Maximální denní teplota 36,3 °C 31. 7. 1994
Minimální noční teplota -28,8 °C 9. 2. 1956
Největší minimální teplota 21,1 °C 26. 6. 2006
Nejvíce srážek za 24 hodin 125 mm 26. 7. 1939
Maximální sněhová pokrývka 74 cm 7. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Doksy

Meteorologická stanice se nachází na okraji obce Doksy, asi 1 km jižně od Máchova jezera. Velmi dobře reprezentuje tuto lokalitu.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 285 m n.m.  
Maximální denní teplota 38,0 °C 7. 8. 2015
Minimální noční teplota -29,5 °C 14. 1. 1987
Největší minimální teplota 21,4 °C 15. 8. 1972
Nejvíce srážek za 24 hodin 97 mm 10. 7. 1957
Maximální sněhová pokrývka 60 cm 6. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Nízké nejvyšší minimální teploty vzduchu

Nejvyšší minimální teplota vzduchu je meteorologický parametr, který se v budoucnu bude asi stále častěji sledovat, protože v sobě ukrývá poměrně důležité informace o jednotlivých mikroklimatech. Námi popisované lokality se i přes relativní nižší nadmořskou výšku setkávají s poměrně nízkou nejvyšší minimální teplotou. Teploty se dle stanice pohybují jen kolem 21 °C. Pro teplotu je v nočních hodinách důležitá četnost zástavby, míra zalesněného území, ale i vodní plochy, které mohou dané území ochlazovat.  Přesně tyto kombinace se nacházejí i v lokalitách Máchův kraj a Lužické hory. Další faktory jsou extrémně složité a pro jejich prozkoumání by bylo zapotřebí detailnějšího výzkumu.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Výraznější rychlost větru ze západu nad řekou Ploučnice

Řeka Ploučnice, která protéká lokalitou Máchův kraj, vytváří poměrně výrazné údolí, které je “zařezáno“ mezi Lužickými horami a Českým středohořím. Toto údolí směřuje od západu na východ. Když převládá západní proudění, tak na konci tohoto údolí dochází k výraznému zesílení západního větru. Zvyšuje se zejména průměrná rychlost větru, ale v bouřkách může dojít i k silnějším nárazům. Tomuto jevu se říká komínový efekt, kdy je vzduch díky orografii stlačován a tím i zrychlován.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Sněhový konec zimy v roce 1970

Leden v roce 1970 nezačal pro milovníky zimy vůbec dobře. Nad východní Evropou se usadila tlaková výše a nad západní Evropou tlaková níže. Tyto dva útvary zapříčinily, že do střední Evropy proudil velmi teplý vzduch od jihu. Situace se změnila až ve třetí dekádě ledna, kdy k nám začal proudit ledový pevninský vzduch z Ruska. Tento vzduch byl však suchý a sněhových srážek moc nepřinášel.

Během února se do střední Evropy dostalo vlhké západní proudění, které nejprve přinášelo vydatné sněžení zejména do horských oblastí. Postupně se však osa proudění začala stáčet na severozápadní, takže se začala ochlazovat v nížinách a i tam se vyskytovaly sněhové srážky.

V polovině února se nad střední Evropu dostala brázda nízkého tlaku vzduchu, do střední Evropy pronikl studený vzduch od severu a vyskytovaly se poměrně četné sněhové srážky.

V dalších dnech tohoto měsíce do studeného vzduchu postupovaly jednotlivé brázdy nízkého tlaku vzduchu, které přinášely nejvíce srážek do severních oblastí České republiky.

Na přelomu února a března přišlo prudké ochlazení od severovýchodu a na začátku měsíce od severozápadu přišla výrazná okluzní fronta, která se nad severními Čechami zastavila. Během 5. března 1970 přišla od jihu tlaková níže. Nad Moravu a do jižních Čech přinesla déšť, ale nejvíce srážek v podobě sněhu spadlo právě v lokalitách Máchův kraj a Lužické hory.  Situace vyvrcholila 5. března, kdy se i v těch nejnižších polohách vyskytovaly silné sněhové přeháňky.

Tohoto dne byla také zaznamenána rekordní výška sněhové pokrývky. I v nižších polohách se v Máchově kraji a v Lužických horách pohybovala kolem 60 cm. Sníh až do tohoto data v podstatě stále přibýval.  Již nikdy se takto vysoká pokrývka v této oblasti nevyskytovala. 

sněhová nadílka v březnu 1970

Na začátku března bylo i v nížinách sněhu víc než dost, Zdroj: trisekery.cz

 

Vhodnost návštěvy

Pro navštívení lokality je vhodné zvolit téměř jakékoliv roční období. Léta jsou zde spíše teplá, s občasnými horkými vlnami. Zimy jsou zde mírné, ale výjimečné vás mohou zastihnout i chladnější epizody. Zejména na podzim se v nižších položených místech mohou tvořit inverze.

 

Tradice, historie a zajímavosti

I přesto, že četné nálezy z území dokládají osídlení oblasti již od pravěku (především v období mezolitu), jeho hustota byla velmi nízká. Nejřidčeji byly pak obydlovány nejvyšší polohy Lužických hor a stejný trend byl pozorován až do konce 12. století. Další století pak přineslo poměrně nezvyklou kolonizaci hlavně v lesních porostech, kde vznikala panovnická honitba. Snahy o velkolepé osídlení regionu projevil Přemysl Otakar II., který zakládal královská města Bezděz, Doksy nebo Kuřívody. V dalších letech se rozšiřovala venkovská sídla, jenž hospodářsky rostla díky stavbě stovek rybničních děl (Máchovo jezero dříve známé jako Velký rybník, Novozámecký rybník založený za vlády Karla IV. či Břehyňský rybník). Velkou změnu zažilo území po třicetileté válce, kdy po drancování a plenění, došlo k doosídlování především německy mluvícím obyvatelstvem, což vedlo k poněmčení oblasti. Osídlení bylo ovlivněno i prusko-rakouskými válkami (18. – 19. st.) nebo odsunem většiny obyvatel po II. světové válce. Významnou událostí bylo i zřízení vojenského výcvikového prostoru Ralsko v minulém století. Celkově se nikdy významně nepodílelo na rozvoji území zemědělství, nýbrž místní se orientovali především na průmyslovou výrobu, která zažila svůj rozvoj v 18. století se započatou těžbou železné rudy (Hradčany, Havířský vrch), na kterou v dalším století navazovalo zpracování velmi kvalitních sklářských písků v okolí Provodína, jenž trvá dodnes.

Odemykání Máchova jezera

Odemykání Máchova jezera Karlem IV.; Zdroj: ceskolipsky.denik.cz

Region Máchova kraje, Lužických hor a Ještědského hřbetu dýchá ze všech stran svou bohatou kulturní tradicí. Ukázku lidové roubené architektury nalezneme v Kravařích. V okolí areálu Vísecké rychty se každoročně koná řada akcí s lidovou tématikou. Například Paličkyáda láká návštěvníky v září, masopust plný veselí se koná v únoru a velikonoční jarmark pořádají v březnu. V území se také nachází známá zřícenina hradu Bezděz, díky které vzniklo několik slavných uměleckých děl, které se významně zapsaly do kulturní historie naší země. Karel Hynek Mácha navštívil místo poprvé v roce 1832 a mnohokrát se sem vracel pro inspiraci. Své dojmy pak zakomponoval do povídky „Večer na Bezdězu,“ či si zde vyslechl příběh o otcovraždě, jenž pak zpracoval v básni Máj. Bezděz, sloužící v minulosti i jako klášter, vnuknul skladateli B. Smetanovi námět k opeře Tajemství (konkrétně libreto Elišky Krásnohorské). Mezi tradiční řemeslo je pak řazena výroba křehkých skleněných lustrů v Kamenickém Šenově.

 

Přírodní dědictví

Ač se člověk snažil místní přírodu zkrotit, stále se zde zachovalo velké množství borových lesů, mokřadů, vřesovišť, podhorských luk nebo pískovcových skal. Toulky po Ještědském hřbetu si vychutná každý nadšenec přírodní turistiky. Díky své výšce nabízí úžasný výhled na libereckou kotlinu s pozadím hor Jizerských, Krkonoš, Podještědí i Máchova kraje. Lužické hory se staly Chráněnou krajinnou oblastí již v roce 1964. O turistické zpřístupnění hor se zasloužily četné turistické spolky, které vybudovaly řadu přístupových cest a vyhlídek či rozhleden. Lužické hory jsou stále poměrně zachovalé, a proto se stávají cílem pro rekreaci, nenáročné pěší výlety, cykloturistiku a lyžování. Mezi nejnavštěvovanější přírodní úkazy se pak v Lužických horách řadí rezervace Jezevčí vrch, Studený vrch, Spravedlnost, Vápenka nebo Klíč, kde nalezneme zachovalá lesní společenstva. Hojný výskyt vstavačových rostlin je pod ochranou Marschnerovy louky a Louky u Brodských. Další zajímavou floru nabízejí i mokřady u Noldenteichu či Brazilce nebo rašeliniště v Mařeničkách. Nejznámější a nejstarší geologickou rezervací Česka je Panská skála (tzv. Kamenné varhany), jenž má vulkanický původ. Geologické pozoruhodnosti se pak nachází i na pískovcových Bílých kamenech nebo v Ledové jeskyni na Suchém vrchu. Velmi slavnou lokalitou je Máchovo jezero, jenž je ve skutečnosti rybníkem. Na rekreanty zde čeká středisko Staré Splavy, jenž láká na udržované pláže, centrum vodních sportů, výlety lodí, tobogán nebo bungee jumping. Zajímavá oblast skalnatých roklí pak leží západně od Starých Splavů. Zde za návštěvu stojí Dlouhý důl, Vubčářská, Selská a Černá rokle, snad nejoblíbenější je však velký skalní převis zvaný Braniborská jeskyně. V Ralské pahorkatině stojí zajímavý skalní útvar Králův stolec, kde údajně král Karel IV. rád při svých lovech v lesích odpočíval při výhledu na své vodní dílo – Máchovo jezero. Pokud máte zájem si místní přírodu vychutnat, určitě podniknete výletní trasu „Máchova cesta“, vedoucí z Mělníka přes Kokořínský důl, Housku a Bezděz až do Doks.

Panská skála

Panská skála; Zdroj: turisticky.net

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Celé území je protkáno hustou sítí nádherných hradů. Můžete se vypravit po stopách Karla Hynka Máchy v okolí hradu Bezděz. Jedinečně dochovaný areál královského gotického hradu s palácem, purkrabstvím a unikátní raně gotickou kaplí stojí na vrcholu kopce o nadmořské výšce 604 m. Z 35 metrů vysoké věže se pak otevírá celé okolí jako na dlani. Zřícenina hradu z 15. století – Starý Berštejn nabízí zachovalou hradní věž a zbytky bašt. Goticko-renesanční hrad Houska je nejlépe dochované královské sídlo Přemysla Otakara II. Navíc zde prý stojí hradní kaple přímo nad bránou do pekla. Zřícenina někdejšího strážního hradu Ralsko pak poskytuje turistům výborný výhled do okolí. Goticko-renesanční hrad s válcovou věží Grabštejn ukrývá ve svých zdech expozici zpracování drahých kamenů, starou kovárnu nebo původní fresky v renesanční kapli. Navíc díky své poloze je zde možné dohlédnout na Trojmezí ČR, Polska a Německa. Neobvyklý skalní hrad Sloup stojí na 35 m vysoké pískovcové skále. Turisty zde ohromí množství síní, chodeb, jeskyní, průlezů atd. Velmi romantická je i křížová chodba se skalní kostelem a klášterní vinicí. V oblasti je i velké množství zámků. Zářným příkladem je např. zámek Český dub, kde v roce 1991 došlo ke znovuobjevení prostor johanitské komendy sv. Zdislavy ze 13. století. Tento objev je historickým unikátem v českých zemích. Renesanční zámek Zákupy byl upraven do stylu druhého rokoka, v jeho zdech se odehrála (1900) svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s Žofií Chotkovou. Zámek Lemberk byl kdysi strážní pomezní hrad na Žitavské obchodní stezce. Pod zámkem vytéká léčivá voda ze Zdislaviny studánky. Bredovský zámek pochází z období raného baroka, později byl přestavěn na klasicistně upravený letohrádek. Dnes je zde možné navštívit expozici Lužických hor nebo zahradu se sochařskou výzdobou. Ani sakrální památky nestojí v území v pozadí. Vrcholně barokní bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy byla postavena při příležitosti blahořečení Zdislavy z Lemberka.

Hrad Bezděz

Hrad Bezděz; Zdroj: liberec.idnes.cz

Velmi oblíbeným místem je rekreační a lázeňské středisko Doksy blízko Máchova jezera. Nachází se zde i muzeum K. H. Máchy v nejstarším domě ve městě, tzv. Hospitálku. Technické památky jsou dalším lákadlem oblasti. Průrva Ploučnice (náhon do bývalého hamru) svádí řeku do tunelů s celkovou délkou 150 m. Právě zde se nachází výchozí místo pro sjíždění toku. Unikátní dochovaná obec Kryštofovo údolí ze začátku 20. století je paletou roubených, hrázděných i kamenných horských chalup. V místní hospodě je pak možno si prohlédnout lidové betlémy. Kamenický Šenov se zase pyšní svým tradičním řemeslem sklářství a zušlechťování skla, díky čemuž zde byla založena i první odborná sklářská škola na světě (1856). Dnes zde funguje přes 40 sklářských dílen. Snad nejznámější dominantou severních Čech se stal Ještěd – vysoký moderní televizní vysílač s vyhlídkovou restaurací a hotelem. Z Liberce sem pak vede i kabinová lanovka, na úbočí se rozkládá sportovní areál se skokanskými můstky.

Kryštofovo údolí

Kryštofovo údolí - orloj; Zdroj: tipynavylet.cz

 

více
Nastavit lokalitu jako oblíbenou

Lokality v turistické oblasti

frame-scrollup