aktuální počasí Kladské pomezí, Orlické hory a Podorlicko

jasno
9°C Vítr: SV
2.1 m/s
jasno
Teplota:9 °C
Tlak:1019 hPa
Východ slunce:05:54
Západ slunce:20:00
Doplňující informace o lokalitě
Aktuální počasí 23.8. jasno
17°C
9 °C
zítra 24.8. polojasno
22°C
11 °C
pozítří 25.8. polojasno
21°C
14 °C
23.8.24.8.25.8.
172221
91114
Aktuální počasí 23.8. jasno
17°C
9 °C
zítra 24.8. polojasno
22°C
11 °C
pozítří 25.8. polojasno
21°C
14 °C
sobota 26.8. polojasno
28°C
16 °C
neděle 27.8. skoro jasno
28°C
19 °C
pondělí 28.8. zataženo
21°C
17 °C
úterý 29.8. jasno
23°C
15 °C
23.8.24.8.25.8.26.8.27.8.28.8.29.8.
17222128282123
9111416191715

Dlouhodobá předpověď středa 23.8. — čtvrtek 31.8.

Aktuální počasí 23.8. jasno
17°C
9 °C
zítra 24.8. polojasno
22°C
11 °C
pozítří 25.8. polojasno
21°C
14 °C
sobota 26.8. polojasno
28°C
16 °C
neděle 27.8. skoro jasno
28°C
19 °C
pondělí 28.8. zataženo
21°C
17 °C
úterý 29.8. jasno
23°C
15 °C
středa 30.8. polojasno
24°C
15 °C
čtvrtek 31.8. skoro jasno
17°C
13 °C
23.8.24.8.25.8.26.8.27.8.28.8.29.8.30.8.31.8.
172221282821232417
91114161917151513
Všechny lokality

Informace o lokalitě Kladské pomezí, Orlické hory a Podorlicko

Kladské pomezí, Orlické hory a Podorlicko

Kladské pomezí, Orlické hory a Podorlicko

Základní klimatické a geografické charakteristiky

Oblast Kladského pomezí, Orlických hor a Podorlicka administrativně spadá pod kraj Královehradecký a Pardubický. Největším městem regionu je Náchod, kde žije okolo 20 tisíc obyvatel. Dalšími velkými sídly lokality jsou Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Broumov nebo Jaroměř. Území vyplňuje severovýchod Čech a na severu i východu sousedí s Polskem.

 

 

 

Vymezení oblasti Kladské pomezí, Orlické hory a Podorlicko; Zdroj: czech.republic.cz, upraveno: pocasicz.cz

Teplota

Popsání této rozsáhlé lokality je poněkud složitější. I přesto, že se průměrná nadmořská výška pohybuje kolem 500 m n. m., tak zde najdeme místa, kde průměrná roční teplota vystupuje až k 9 °C, ojediněle až k 10 °C. Tyto nejteplejší oblasti najdeme v nejnižších polohách Podorlicka a také v údolí řeky Stěnavy, která protéká Broumovem. Pokud zůstaneme v Kladském pomezí, tak zde se průměrné roční teploty pohybují mezi 7 až 8 °C, ale lokálně to může být i do 7 °C. Takové teploty můžeme čekat v nejnižších polohách Orlických hor. Daleko častěji se zde však vyskytují průměrné roční teploty mezi 5 až 6 °C. Teploty pak klesají s každým výškovým metrem až k vrcholům Vrchmezí a Velká Deštná, kde nadmořská výška přesahuje 1000 m n. m.  Na Velké Deštné (1115 m n. m.) se průměrná roční teplota pohybuje jen kolem 3 °C.

Srážky

Popisovaná lokalita patří mezi velmi vlhké oblasti. Nejméně srážek se v průběhu roku průměrně vyskytne v údolí řeky Stěnavy a to zejména u hranic s Polskem. Zde může průměrně spadnout jen do 600 mm srážek za rok. V Kladském pomezí se však většinou srážkové úhrny pohybují od 700 do 800 mm, ojediněle až 900 mm. V Orlických horách a v Podorlicku začínají průměrné srážkové úhrny na hodnotě kolem 700 mm a je to v nejnižších polohách Podorlicka. Dál k východu, jak stoupá nadmořská výška, srážkové úhrny výrazně rostou. Nejvíce srážek se vyskytuje na vrcholových partiích Orlických hor. Na hranicích s Polskem mohou průměrné roční srážkové úhrny atakovat i 1200 mm, což je podobné, jako v Krkonoších či v Beskydech.  

          

Meteorologické stanice

Polom

Profesionální meteorologická stanice se nachází kousek od obce Sedloňovice, v poměrně vysoké nadmořské výšce, takže reprezentuje zejména klima Orlických hor.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 747 m n.m.  
Maximální denní teplota 33,3 °C 28. 7. 2013
Minimální noční teplota -23,1 °C 23. 1. 2006
Největší minimální teplota 24,0 °C 7. 8. 2015
Nejvíce srážek za 24 hodin 60 mm 7. 8. 2006
Maximální sněhová pokrývka 120 cm 12. 2. 2006

Zdroj: Ogimet.com

 

Broumov

Meteorologická stanice se nachází jižně od města Broumov, na místním letišti a dobře reprezentuje klima Kladského pomezí

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 373 m n.m.  
Maximální denní teplota 35,9 °C 28. 7. 2013
Minimální noční teplota -31,8 °C 27. 1. 1954
Největší minimální teplota 19,5 °C 28. 6. 1983
Nejvíce srážek za 24 hodin 118 mm 17. 6. 1979
Maximální sněhová pokrývka 98 cm 6. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Propojený klimatický celek s Jeseníky

Ačkoliv Orlické hory nepatří mezi velehory a nemohou se pyšnit takovými vrcholy, jako například Krkonoše či Jeseníky, tak právě s druhými jmenovanými jsou tyto hory klimaticky propojeny. Když se podíváme na orografii, tak na Hrubý Jeseník navazují Rychlebské hory a na ně pak přes Polsko právě Orlické hory. Mezi těmito horami se nacházejí jen úzké údolí a tak je tato soustava klimaticky velmi dobře propojena. Orlické hory a Jeseníky zejména v zimním období dokáží akumulovat dostatek srážek a to zajišťuje dostatek sněhu i v jinak mírných zimách. I přesto, že nadmořská výška Orlických hor není nijak závratná, tak se zde vyskytuje poměrně chladné počasí s dobrou rezistenční schopností vůči oblevám.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Výraznější srážky při západním až severozápadním proudění

Horská bariéra táhnoucí se přes severní až východní Čechy je ideální pro západní až severozápadní proudění. Už Podorlicko získává z této polohy dostatek srážek a s každým výškovým metrem se suma srážek zvyšuje. Celkem často tak můžeme vidět na radarových snímcích, jak se jinak celkem nenápadné frontální systémy přesouvají přes naše území dále k východu, ale v oblasti východních Čech velmi zesilují. Nejintenzivnější srážky se pak vyskytují na hranici s Polskem, kde je nadmořská výška nejvyšší. Když jsou fronty výraznější a ve vyšších hladinách atmosféry více fouká, tak se zde v zimě mohou vyskytovat poměrně výrazné spady srážek. V takových situací může za 24 hodin napadnout až 30 cm sněhu.  Orlické hory i přes menší nadmořskou výšku mohou v těchto situacích konkurovat i Krkonoším.  Nejméně se tento návětrný efekt projevuje v létě, protože převažují konvektivní srážky a proudění v atmosféře je obecně slabší.   

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Povodně ve východních Čechách v roce 1998

Jen rok po katastrofálních povodních v roce 1997 zasáhly východní Čechy další velké povodně. Tentokrát za povodně mohly zejména bouřky, které se v noci z 22. července na 23. července vyskytly v Orlických horách.

Bouřky se v teplé vzduchové hmotě nad pohořím neustále obnovovaly a spad srážek byl tak velký.  Za 24 hodin spadlo v Deštné v Orlických horách 206 mm srážek a pozadu nezůstala ani zbylá plejáda stanic v okolí.

Netrvalo dlouho a na silné srážky začaly reagovat místní potůčky, potoky a říčky.  Již brzo ráno se vytvořila povodňová vlna na řece Bělé, která zaplavila několik obcí.  Ještě horší situace byla na Dědině, kde se voda zvedla na extrémní stupeň nebezpečí během dvou hodin.  Povodně způsobovala i Divoká Orlice.

Povodeň vzala šesti lidem život a způsobila obrovské materiální škody. Ty se odhadují přibližně na 2 miliardy korun.  Škody po povodních se odstraňovaly několik let a na Dědině a Bělé bylo vytvořeno opatření proti povodním.

Takto dopadla chata Alba u řeky Bělá (zdroj: pla.cz)

Vhodnost návštěvy

K lokalitě je třeba přistupovat poměrně s respektem, ačkoliv Orlické hory nejsou největším a nejdrsnějším pohořím v České republice, tak počasí zde dokáže být poměrně kruté. V zimě se pravidelně výška sněhové pokrývky pohybuje kolem jednoho metru a vydatné sněhové srážky se mohou objevit i v Kladském pomezí. Na jaře a v létě se zde mohou vyskytovat četné bouřky. Nejklidnějším období je tak podzim.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Nejstarší osídlení oblasti pochází už z období středního paleolitu, kdy v okolí Dobrušky pobývali lidé popelnicových polí. Ti byli nahrazeni slezkoplanětickou kulturou a poté kulturou laténskou. Počátky Slovanů jsou v regionu silně spjaty se starým rodem Slavníkovců. Po jejich vyvraždění pak připadlo území pražským knížatům, kteří se soustředili především k hradu Opočno a Vratislav. Zde byl pak roku 1108 vyvražděn rod Vršovců. Kladské pomezí je zmiňováno již v Kosmově kronice (1068), kdy se o území hovoří jako o bráně strážné, kudy se chodí do Polska. V této době byl region protkán hustou sítí obchodních stezek převážně s Polskem, Orlické hory zase měly zase dobré spojení s Kladskem. Tyto stezky byly zásadní při obraně našeho území. Období od 13. do 15. století vzniká mnoho nových sídel a strážních hradů. Počátek 13. století je spjat s intenzivní vnitřní kolonizací. Vlastní oblast Orlických hor byla osídlena až v polovině století 14., jelikož zde panovaly více nehostinné podmínky. V této době se velmi rozmáhá řemeslo plátenictví. Již následující století se neslo v duchu husitské revoluce, jenž se soustředila především v okolí Orebu u Třebechovic. Právě zde husité založili své ozbrojené bratrstvo nesoucí název Orebité. V lokalitě se taktéž podepsala významně třicetiletá válka. Spor o luteránský kostel v Broumově byl jednou z příčin pražské defenestrace a stavovského povstání roku 1618. Po Bílé hoře, však musel kraj čelit rozsáhlé konfiskaci majetku. Již o deset let později vypuklo povstání nevolníků na opočenském panství proti přijetí katolické víry. Povstání však bylo krvavě potlačeno. Což vyvolalo další vlnu nevole a asi 4 000 sedláků postupně dobilo Opočno, Nové Město nad Metují a nakonec i Náchod. Ale i tento boj proti vrchnosti byl rozprášen císařskými vojsky. Další etapa regionu se již začala psát v době národního obrození, kdy se území stalo domovem řady buditelů. Josef Dobrovský, F L. Hek (předobraz Jiráskova F. L. Věka), Božena Němcová – to jen krátký výčet těch nejvýraznějších postav. Do vlády císařovny Marie Terezie bylo Kladské hrabství mnohem větší, kdy velkou částí zasahovalo i do Polska. Marie Terezie ve slezských válkách s pruským králem Fridrichem II. prohrála v roce 1742 oblast Kladského hrabství, jenž bylo připojeno k Pruskému Slezsku.  Až do 20. století se za polskou hranicí udržela malá část Kladských Čechů. Po vzniku samostatného Československa bylo území několikrát cílem střetů mezi německými separatisty a Čechy, vedoucí ke vzniku několika pevností, jenž vytvořili obrannou pevnostní linii. Významnými tvrzemi se staly např. Hanička, Dobrošov nebo Adam.

Pevnost Hanička; Zdroj: cyklistikakrnov.com

Rozsáhlý region Kladského pomezí, Orlických hor a Podorlicka se může pyšnit širokou škálou svých tradic. Už v roce 1275 udělil král Přemysl Otakar II. městu Broumov privilegium k výrobě a prodeji sukna. Žakárský bavlněný brokát si získal svou oblibu i za hranicemi naší země. Dodnes je české soukenictví světově známé a dokonce jsem jedním z největších dodavatelů na západoafrický trh. Tradice vamberecké krajky se započala ve století 17. a moderní pojetí přeneslo paličkování mezi světově uznávaná umělecká řemesla. I architektura na Broumovsku je velmi jedinečná. Broumovské klasicistní dvorcové statky jsou dominantou krajiny. Žlutobílé štíty domů a pamětní desky s rokem výstavby či výklenkové sochy oblíbených světců dokreslují sílu křesťanské víry místních. Přesuneme-li se na Staré Bělidlo, Viktorčin splav nebo starý mlýn získáme atmosféru povídek slavné autorky Boženy Němcové, užijte si staré tradice Babiččina údolí naplno. V oblasti se ukrývá i jeden z největších skvostů naší země – Třebechovický betlém, který vznikl jako svatební dar pro novomanželku sochaře Josefa Probošta. V roce 1999 byl betlém prohlášen za národní kulturní památku.

 

Přírodní dědictví

V oblasti Kladského pomezí, Orlických hor a Podorlicka nalezneme hned 2 chráněné krajinné oblasti. CHKO Orlické hory byla vyhlášena v roce 1969 a její celková rozloha činí 204 km2. Pozoruhodně zachovalý krajinný celek nabízí svým návštěvníkům unikátní hloubené soutěsky vysoké až 40 metrů, hluboká a strmá údolí, kterými protékají divoké řeky. Kolem místních řek se vyskytují i ty nejkrásnější přírodní biotopy.  Prameniště a podmáčené horské louky jsou pýchou Orlických hor. Nejvyšším vrcholem je pak Velká Dešná (1115 m n. m.), kde se naskýtá nádherný výhled na Rychlebské hory, Kralický Sněžník, Suchý vrch, přehradu Rozkoš nebo Krkonoše se Sněžkou. CHKO Broumovsko ukrývá ostrůvky divoké přírody, které jsou protkány skalními městy a unikátní církevní i lidovou architekturou. Jako strážci nad celou oblastí se tyčí stolové hory Ostaš, Bor či Hejšovina. Adršpašsko-teplické skály jsou skalním městem s řadou skalních útvarů, umělým jezírkem nebo vodopádem. Můžete zde podniknout prohlídkové trasy, plavby na lodích či si užijte místní vyhlídky. Broumovské stěny jsou zase rozsáhlým a členitým skalním masivem na polské hranici. Řada skalních durin, soutěsek, jeskyní a menších skalních útvarů se stala lákadlem pro mnohé turisty. Zemská brána je asi nejzajímavější přírodní rezervací regionu. Malebná a hluboce zaříznutá údolí Divoké Orlice s balvanitým řečištěm a kamenným mostem si získá srdce všech. Pašerácká lávka, jeskyně loupežníka Ledřička a řada zajímavých skalních útvarů potěší všechny generace. V neposlední řadě zmiňme vodní nádrž Pastviny na Divoké Orlici, jenž se stala oblíbenou rekreační oblastí. I přehrada Rozkoš je vyhledávaným rekreačním střediskem a rájem vodních sportů. Zároveň je lokalita významným ornitologickým místem a odpočinkovým bodem vodního ptactva při jarních a podzimních tazích. V lokalitě Babiččina údolí se nachází pět malých jarních vodopádů, z nichž hlavní je vodopád za obcí Stolín.

Adršpašské skály a Broumovské stěny; Zdroj: chataorlik.cz, m.hkregion.cz

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Území se může pyšnit velkým množstvím hradů a zámků. Rekonstruovaná zřícenina gotického hradu Potštejn s hradní kaplí sv. Jana Nepomuckého je posledním zastavením křížové cesty Božího hrobu. Renesanční novogotický zámek Častolovice se může pyšnit stylovými interiéry a kazetovými stropy. Uvnitř zámku se ukrývá vzácný soubor portrétů českých panovníků. K Častolovicím patří i rozsáhlý anglický park s rybníkem a oborou bílých daňků a jelenů. Renesanční zámek s bohatou sgrafitovou výzdobou je chloubou Doudleb. V zámku naleznete expozici Lov čtyř století se sbírkou loveckých a sportovních zbraní. Ve městě se nachází i zajímavý dochovaný komplex někdejšího židovského města se synagogou. Při výčtu zámků nesmíme opomenout ani velkolepý renesanční zámek Opočno s arkádovým nádvořím a rozsáhlým souborem zbraní. Zde na vás také čeká anglický park se vzácnými dřevinami a několika romantickými stavbami (letohrádek, jízdárna či oranžerie), které jsou rozeseté po okolí. V Novém Městě nad Metují si zase nenechte ujít pozoruhodný renesanční zámek s interiéry od slavného D. Jurkoviče ve stylu zlidovělé secese a art deco. Samotné Město má svou památkovou rezervaci, ve které vyčnívá místní náměstí ve stylu benátské renesance. Renesanční zámek s vyhlídkovou věží a terasami, medvědím příkopem, hladomornou a gotickými sklepy či výstavou strašidel je oblíbeným cílem turistů v Náchodě. V neposlední řadě zmiňme empírový letohrádek v Ratibořicích, kde žila vévodkyně K. V. Zaháňská, známější pod jménem „paní kněžna“ z knihy slavné spisovatelky Boženy Němcové. Zámek obklopuje park, jenž navazuje na Babiččino údolí. Babiččino údolí je místem, kde se odehrává děj Babičky. Podniknete-li zdejší naučnou stezku, nemůžete minout pomník Babičky s vnoučaty, Panskou hospodu, vodní mandl s expozicí plátenictví, Ludrův mlýn, Staré Bělidlo či Viktorčin splav. Ani sakrální památky nestojí v území ani zdaleka v pozadí. Monumentální barokní klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a kaplí Svatých schodů na Mariánském kopci se tyčí nad městem Králíky. Klášter Broumov datuje své počátky do roku 1322, kdy bylo založeno benediktínské proboštství. Můžete zde navštívit knihovnu, refektář nebo klášterní kostel sv. Vojtěcha s obrazy od V. Reinera. Navíc se tu schraňuje i unikátní otisk turínského plátna s obrysem Kristova těla. Zajímavá je i bezesporu barokní kaple na Hvězdě, kterou můžete potkat při turistických výšlapech na Broumovské stěny. V oblasti je samozřejmě i hustá síť muzeí. V Letohradě nevynechejte místní muzeum s expozicí dějin sirkařství (první výroba sirek se váže již k 19. století). Součástí sbírek jsou i originální saně císaře Napoleona, na kterých přijel v roce 1812 z Ruska do Drážďan. V Dobrušce zase naleznete stálou expozici židovské komunity včetně vzácné rituální očistné lázně (mikve). Prohlédněte si také rodný domek F. V. Heka (předloha pro Jiráskova F. L. Věka).

Socha babičky s vnoučaty v Babiččině údolí; Zdroj: region-adrspach.cz

V naší zemi existuje jen pár regionů, která mají tak výrazné zastoupení technických památek typu pevností či opevnění. Dělostřelecká tvrz Bouda je největším muzeum československého opevnění v České republice. Celkově zde funguje 5 objektů spojených dlouhými podzemními chodbami a sály. Prohlídková trasa je dlouhá neuvěřitelné 2 kilometry v hloubce až 57 metrů. Dělostřelecká tvrz Dobrošov byla součástí pohraničního opevnění z let 1935 – 1938. Prohlídková trasa měří asi 400 metrů. Dělostřelecká tvrz Hanička je jednou z nejzachovalejších pevností někdejšího opevnění. Nachází se zde 6 bojových objektů, podzemní chodby a sály. Na volném prostranství nechybí ani výstava vojenské bojové techniky. Vojenská pevnost Josefov již z konce 18. století je dominantou Jaroměře. Zdejší prohlídková trasa podzemními chodbami zaujme malé i velké. Navíc Jaroměř byla vyhlášena za městskou památkovou rezervací, jejíž dominantou je mimo jiné lapidárium barokních soch od přeslavného M. B. Brauna.

Vojenská pevnost Jaroměř – Josefov; Zdroj: commons.wikimedia.org

více
Nastavit lokalitu jako oblíbenou

Lokality v turistické oblasti

frame-scrollup