Základní klimatické a geografické charakteristiky

Lokalita Jizerských hor se nachází na severu Čech, pod Frýdlantským výběžkem a na východě sousedí s pohořím Krkonoše. Administrativně spadá toto území pod Liberecký kraj. Největším městem v oblasti Jizerských hor je krajské město Liberec, kde žije více jak 100 tisíc obyvatel. Mezi další velká města patří Jablonec nad Nisou s počtem obyvatel okolo 45 tisíc či Tanvald.

 

 

Vymezení oblasti Jizerských hor, Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

Už z názvu této turistické oblasti jasně vyplývá, že se jedná o hornaté území a s tím souvisí i rozložení průměrných ročních teplot. Jednu čtvrtinu tohoto území zaujímá krajské město Liberec, jehož charakteristiku naleznete v sekci “Oblíbené lokality“.  V jižních částech tohoto území se průměrné roční teploty pohybují mezi 5 až 6 °C, výjimečně to může být až 7 °C. V centrální části kolem vodních nádrží Bedřichov, Josefův Důl a Souš jsou to průměrné roční teploty od 4 do 5 °C. Nejnižší průměrné roční teploty od 3 do 4 °C se pohybují v těch nejvyšších polohách Jizerských hor, v čele s vrcholem Jizera. Takto nízké teploty jsou i na vrcholu Smrk, kde už začíná další turistická oblast Frýdlantsko.

Srážky

V charakteristice o teplotách jsme se zmiňovali o vodních nádržích. Na tak malém území jsou hned tři. A to není náhoda. Jizerské hory jsou totiž místem s největším průměrným ročním spadem srážek. Téměř polovina území má průměrný spad srážek kolem 1200 mm za rok. Od 1000 do 1200 mm srážek spadne v nižších polohách a ještě o něco méně je to pak v Liberci. Pokud se podíváme na orografii severních pohraničních hor, tak je to logické. Srážky, které nejčastěji postupují od západu až severozápadu, se na Jizerských horách hromadí. Tyto postupy však nejsou jediné takto srážkově výživné. Spousty srážek zde spadne při severní i při jižní synoptické situaci.

 

Meteorologické stanice

Bedřichov

Stanice se nachází v západní části Jizerských hor, několik desítek metrů od vodní nádrže Bedřichov. Velmi dobře reprezentuje klima této oblasti.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška	777 m n.m.
Maximální denní teplota	33,1 °C	8. 8. 2015
Minimální noční teplota	-30,8 °C	31. 1. 1956
Největší minimální teplota	20,7 °C	20. 6. 2013
Nejvíce srážek za 24 hodin	170 mm	13. 8. 2002
Maximální sněhová pokrývka	235 cm	6. 3. 1970

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Rašeliniště Jizerky

Téměř 120 ha excentrických vrchovišť vytváří v této oblasti poměrně zajímavé mikroklima. Podobně jako u Šumavy, tak i zde se vyskytují četné mrazy a to i v letních měsících. Teploty zde sice nepadají k tak extrémním hodnotám, ale i tak dokážou v létě nepříjemně překvapit. Díky velké vlhkosti, která zde panuje z drobných potůčků a jezírek se zde často tvoří radiační mlhy, které na podzim namrzají a vytváří úchvatnou podívanou. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce zde není četná nízká oblačnost, takže často ve dvou metrech nad zemí panuje mlha a jinak svítí Slunce. Horské prameny nezamrzají a v zimě často vytváří ve sněhu malé přírodní koryta.

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Silné sněžení při situaci NWc

Jak již bylo zmíněno, tak Jizerské hory jsou velmi náchylné na srážkovou činnost. Díky vysoké průměrné nadmořské výšce se v této oblasti v zimě velmi často vyskytuje sněžení. Teplé sektory mezi teplou a studenou frontou tu v rámci České republiky bývají nejkratší. Největší četnost sněžení je zde při severozápadní cyklonální situaci, která přináší trvalé a většinou i intenzivní sněžení. Průměrné spady sněhu při těchto situací se pohybují kolem 15 cm nového sněhu.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Extrémní srážky v Jizerských horách 29. 7. 1987 

Na konci července zasahovala do střední Evropy brázda nízkého tlaku od severozápadu a ve vyšších vrstvách atmosféry způsobovala klín chladnějšího oceánského vzduchu do prohřáté tropické hmoty. To mělo za následek extrémní srážky.

Na stanici Nová Louka bylo 29. 7. 1897 naměřeno 345 mm srážek. To je nejvyšší hodnota, která kdy byla v České republice za jeden den naměřena. Dokonce ani ve střední Evropě nenajdeme vyšší jednodenní srážkový úhrn. Za pět dnů v Jizerkách spadlo neuvěřitelných 450 mm, což je téměř polovina ročního průměru! Takto vydatný déšť samozřejmě znamenal katastrofální povodně.

Pozorný čtenář si jistě všimne určité paralely. V roce 1997, tedy o sto let později a to dokonce i na měsíc přesně, zasáhly Jizerské hory další extrémní deště. A tak nastal paradox, protože „Stoleté výročí extrémních atmosférických srážek“, které bylo pro tento rok naplánováno v Jozefově Dole, bylo “oslaveno“ dalšími povodněmi. Tyto povodně však nebyly tolik dramatické, jako například na Moravě.

Škody po extrémních deštích byly obrovské, vodní živel však i zabíjel, zdroj: ceskatelevize.cz

 

Vhodnost návštěvy

Jizerské hory díky své vysoké nadmořské výšce doporučujeme navštívit zejména v pozdních jarních a v letních měsících. Pozor by si návštěvníci měli dát na bouřkovou činnost, která je zde poměrně četná a během krátké chvíle může přinést bleskové povodně, kdy klidné potůčky dokáže bouřka proměnit v dravé řeky.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Jizerské hory jsou velmi zajímavé svou historií. Jako pohraniční oblast byly ovlivňovány kulturou Čechů, ale i Němců. Trvalé osídlení vzniká v regionu až od 11. století, do té doby se zde člověk usazoval řídce. Jediný dochovaný archeologický nález je pak v centrální části Jizerských hor ve skalním výklenku na Hruškových skalách. Němečtí archeologové zde před II. světovou válkou vykopali úlomky nástrojů z pozdní doby kamenné. Prvním stálým obyvatelstvem byli Lužičtí Srbové a mezi první založená hradiště patřily osady Chrastava, Grabštejn, Hradiště u Chlumu a Hrádek. Už ve století 14. se zde zakládají první sklářské dílny. Poměrně brzy se díky dostatku surovin rozvinul celý obor a vznikaly stále další sklárny. Období středověku je i spojeno se zlatou horečkou. Vidina rychlého zbohatnutí přilákala do hor mnoho nových lidí, kteří mnohdy přicházeli i z okolních zemí. Výskyt vzácných nerostů lákal například italské rytce. Jelikož je oblast Jizerských hor nehostinná pro zemědělskou produkci, byla poměrně jasná orientace na průmysl. Vedle sklářství, byli úspěšné obory dřevozpracujícího průmyslu a textilní výroby. Vznikla zde také první gobelínová dílna v Čechách, konkrétně se jednalo o Vratislavice nad Nisou. Konkurence nedalekých Krkonoš se stala hnacím motorem, a snad i díky tomu vznikla řada specializované výroby, kam se řadí i produkce bižuterie. Jizerskohorská oblast si dokázala v tomto odvětví zajistit monopol a jablonecká firma Jablonex má své místo na světových trzích. Tradiční sklářská výroba se pyšní řadou typických kousků, kam patří např. vitrum silvestre – zelené lesní sklo, jenž má při přiťuknutí výrazný zvuk, který žádné jiné sklenice nevydávají. Broušení perel a bižutérních kamenů dalo věhlas jablonecké bižutérií, dnešní výroba si zakládá hlavně na broušeném křišťálovém sklu.

Jablonecká bižuterie, Zdroj: palaceplus.cz

Poměrně velké změny přineslo 19. století, kdy rozvoj turismu pomalu měnil tvář Jizerek, a začaly zde vznikat nové chaty, stezky a rozhledny. Druhá světová válka přinesla do oblasti vylidnění po odsunu německého obyvatelstva. Naštěstí se dokázala oblast rychle zalidnit převážně československým obyvatelstvem. Prázdné osady se zaplnily i díky zvýšení popularity chat a chalup od 60. let. Typickou potravinou pro tuto oblast jsou pak různé druhy medu, medoviny, bylinných sirupů a vín.

 

Přírodní dědictví

Oživování hor bylo z části zbrzděno ekologickou katastrofou v 80. letech, kdy byly jizerské smrkové lesy, poškozené imisemi a hmyzem a následně došlo k velkoplošné těžbě. Zdrojem znečištění byla hlavně průmyslová oblast Žitavské pánve. I přesto hory neztratily přízeň návštěvníků, navzdory tomu se lesní hospodáři dodnes potýkají s problémy opětovného zalesnění odumřelých porostů.

Jizerské hory a podhůří spadá pod správu chráněné krajinné oblasti, vyhlášené na přelomu let 1967 – 1968. Celková rozloha CHKO je téměř 370 km² a 73 % plochy je pokryta lesem. Nejvyšším vrcholem je Smrk (1124 m n. m.). Další zajímavou horou je Bukovec (1005 m n. m.), který je nejvyšší čedičovou kupou ve střední Evropě. Výjimečnými krajinnými celky jsou rozsáhlé komplexy bučin, klimaxové smrčiny a unikátní společenstva rašelinišť, kde rostou vzácné rostliny, ale nalezneme zde i jedinečné živočichy. Součástí CHKO jsou i louky a pastviny, se kterým se pojí i tradiční stavby lidové architektury. Tyto společenstva jsou nejvíce ohrožena, hlavně útlumem zemědělské výroby, následkem toho jsou pak tyto významné plochy zarůstány dřevinami. Jedním z nejkrásnějších míst je vodopád Jedlová.  Největší údolní nádrží je Josefův Důl, kde je zásobárna vody pro Liberec.

 

Vodopád Jedlová, Zdroj: Tomáš Hilger, Itras.cz

Samozřejmě zde nalezneme výborné podmínky pro turistiku ve všech podobách. V letním období je vyhledávanou aktivitou pěší turistika, cyklistika, jízda na koni, horolezectví či vodní sporty. Zimní radovánky umožňuje řada ski center. Lyžařské středisko Bedřichov má výborné podmínky pro běžecké lyžování, díky 75 km upravených tratí, které se souhrnně označují jako Jizerská magistrála. Právě zde se koná vyhlášený závod Jizerské padesátky již od roku 1968.

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Území Jizerských hor je vyhlášené svou kolekcí kamenných a železných rozhleden s fantastickými výhledy do okolí. Mezi ty nejzajímavější se řadí rozhledna Bramberk z roku 1912, tyčící se na stejnojmenném vrcholu. Rozhledna Černá studnice je 26 metrů vysoká a nalezneme ji nad obcí Maršovice, kde se vypíná Černostudniční hřeben (869 m). Díky své výhodné poloze si po vyšplhání 91 schodů můžete vychutnat pohled na Jablonec, Ještěd i Krkonoše. Cihlovokamenná rozhledna Štěpánka pochází z roku 1892 a leží na hoře Hvězda. Nad městem Liberec se tyčí jedna z nejznámějších moderních staveb Česka. Vysílač a hotel Ještěd nahradil předcházející rozhledny a vyhořelou chatu. Architektovi Hubáčkovi se podařilo vytvořit stavbu, která získala Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů (Stavba století).

Největším městem kraje je Liberec, který nabízí nesčetné množství turistických lákadel. Vyhledávaná je například zoologická zahrada, pyšnící se chovem bílých tygrů nebo aquapark Babylon. Jablonec nad Nisou pak vyniká unikátní secesní zástavbou z 19. – 20. století. Samozřejmě zde nesmí chybět Muzeum skla a bižuterie, jejichž výroba je s městem neodmyslitelně spjatá. Další zajímavou expozicí města je Muzeum Jizerských hor. Kromě historických památek je v okolí sídla i řada skalních vyhlídek.

Vysílač a hotel Ještěd, Zdroj: Hotel Ještěd

Netradičním místem k výletu je dozajista protržená přehrada na řece Bílá Desná. K protržení došlo roku 1916 a byla zaplavena obec pod přehradou. Voda připravila o život 65 lidí. Dnes zde nalezneme unikátní zbytky hráze s věží a podzemní štolou, která odvádí vodu do nedaleké nádrže Souš. Za návštěvu stojí i moderní závodní sáňkařská dráha na Smržovce. Délka dráhy je 1020 metrů a za zmínku stojí raritní kruhová 400 stupňová zatáčka. Milovníci železnice si pak jistě nenechají uniknout projížďku na historické ozubené železnici spojující města Tanvald a Harrachov.

Sáňkařská dráha na Smržovce, Zdroj: liberecky-kraj.cz