aktuální počasí Frýdlantsko

jasno
11°C Vítr: JV
1.2 m/s
jasno
Teplota:11 °C
Tlak:1018 hPa
Východ slunce:05:59
Západ slunce:20:03
Doplňující informace o lokalitě
Aktuální počasí 24.8. polojasno
21°C
11 °C
zítra 25.8. polojasno
22°C
13 °C
pozítří 26.8. polojasno s přeháňkami
26°C
17 °C
24.8.25.8.26.8.
212226
111317
Aktuální počasí 24.8. polojasno
21°C
11 °C
zítra 25.8. polojasno
22°C
13 °C
pozítří 26.8. polojasno s přeháňkami
26°C
17 °C
neděle 27.8. deštivo
25°C
19 °C
pondělí 28.8. polojasno s přeháňkami
20°C
17 °C
úterý 29.8. skoro jasno
22°C
15 °C
středa 30.8. jasno
26°C
19 °C
24.8.25.8.26.8.27.8.28.8.29.8.30.8.
21222625202226
11131719171519

Dlouhodobá předpověď čtvrtek 24.8. — pátek 1.9.

Aktuální počasí 24.8. polojasno
21°C
11 °C
zítra 25.8. polojasno
22°C
13 °C
pozítří 26.8. polojasno s přeháňkami
26°C
17 °C
neděle 27.8. deštivo
25°C
19 °C
pondělí 28.8. polojasno s přeháňkami
20°C
17 °C
úterý 29.8. skoro jasno
22°C
15 °C
středa 30.8. jasno
26°C
19 °C
čtvrtek 31.8. deštivo
17°C
14 °C
pátek 1.9. jasno
16°C
11 °C
24.8.25.8.26.8.27.8.28.8.29.8.30.8.31.8.1.9.
212226252022261716
111317191715191411
Všechny lokality

Informace o lokalitě Frýdlantsko

Frýdlantsko

Frýdlantsko

Základní klimatické a geografické charakteristiky

Oblast Frýdlantska administrativně spadá pod kraj Liberecký. Největším městem lokality je Frýdlant, kde žije více jak 7 tisíc obyvatel. Dalšími velkými sídly regionu jsou Nové Město pod Smrkem, Raspenava a Hejnice. Region zaujímá východnější ze dvou výběžků na severu Čech, jenž je z větší části obklopen Polskem.

 

 

 

Vymezení oblasti Frýdlantsko; Zdroj: czech.republic.cz

Teplota

I přesto, že tato lokalita patří rozlohou mezi ty menší, tak jsou zde poměrně výrazné teplotní rozdíly a to především od severozápadu na jihovýchod.  Hlavní příčinou je zvyšující se pohoří v jižních až jihovýchodních částech této lokality. Na severozápadě se nachází nížinná oblast říčky Smědá, takže průměrné teploty zde mohou dosahovat až k 10 °C. V této části lokality totiž nadmořská výška dosahuje pouze 250 m n. m. Na většině území se však průměrné teploty pohybují od 8 do 9 °C. Teploty jdou prudce dolů se zvyšující se nadmořskou výškou Jizerských hor. Průměrné roční teploty vzduchu klesají u hranic s Polskem až k 4 °C. Jedná se však pouze o vrcholové partie této lokality, které přesahují i 1000 m n. m.

Srážky

Celý Frýdlantský výběžek se vyznačuje výraznou nadprůměrnou srážkovou činností. Mohou za to především pohoří Krkonoš a Jizerských hor, které vytvářejí návětrný efekt. Nejméně srážek se nachází na severozápadě, kde jsou i nejvyšší teploty. Tam se průměrné roční srážkové úhrny pohybují kolem 700 až 800 mm za rok. Na velké části této lokality se však úhrny pohybují od 800 do 1000 mm.  Na jihozápadě lokality však mohou srážky dosahovat až k extrémním hodnotám v rámci České republiky, tedy k 1200 mm za rok.  

           

Meteorologická stanice

Hejnice

Meteorologická stanice se nachází v obci Hejnice a dobře reprezentuje celou tuto lokalitu.

Základní údaje o stanici

Nadmořská výška 396 m n.m.  
Maximální denní teplota 36,0 °C 13. 8. 1994
Minimální noční teplota -24,5 °C 12. 1. 1987
Největší minimální teplota 24,2 °C 1. 8. 1994
Nejvíce srážek za 24 hodin 179 mm 7. 8. 1970
Maximální sněhová pokrývka 75 cm 30. 1. 1987

Zdroj: Ogimet.com

 

Meteorologické zajímavosti této oblasti

Odlišný klimatický systém

V České republice funguje převážně uzavřený klimatický systém, protože se většina našeho území nachází v kotlině. Naše hranice lemují hory, takže se velmi často stává, že při některých synoptických situací se zde vytváří jakési mezoklima, které je typické právě pro Českou republiku. Mohou to být například inverze, mrazy či vysoké teploty. Námi popisovaná lokalita se však nachází vně tohoto klimatického systému a to se občas projevuje i odlišným počasím.  Některé změny mohou mít i dlouhodobí charakter. Například při inverzím počasí se v této lokalitě mohou vyskytovat až o 10 °C vyšší teploty než v České republice. Často ve Frýdlantském výběžku pršívá nebo sněžívá daleko rychleji než ve zbytku našeho území, pokud postupují frontální systém od severozápadu či severu.                          

 

Extremita synoptických situací pro danou oblast

Kalamitní situace při severozápadním či severním prouděním proudění

V zimních a jarních měsících se při severním nebo severozápadním proudění dostává do střední Evropy vlhčí a chladnější vzduch od severu. Pokud toto proudění trvá delší časové období, může způsobit extrémní návětrné efekty, zejména při sněhových srážkách. Jindy přeháňkové počasí naráží ve Frýdlantském výběžku na pohoří Jizerských hor a srážky se zde začínají hromadit. Přeháňky se postupně mění v mírné až silné trvalé sněžení a tento stav může trvat i 24 hodin, výjimečně až 48 hodin. Během tohoto časového úseku může napadnout až půl metru sněhu za den. I přesto, že jsou místní obyvatelé na tyto přívaly sněhu zvyklí, tak rychlé spady sněhu dokáži paralyzovat i jinak připravené silničáře.

 

Výjimečné meteorologické extrémy

Sněhová kalamita ve Frýdlantu 15. prosince 2010

Prosinec 2010 byl velmi studeny na celém území České republiky. Na začátku druhé dekády se však nad střední Evropou usadilo poměrně silné a vlhké severní proudění, které k nám přinášelo ledový vzduch ze severu. V tomto vzduchu se tvořily četné sněhové přeháňky, které však měly poměrně velký návětrný efekt. To byla přesně situace pro Frýdlant a okolí. Sněhové srážky se v tomto prostoru hromadily a sílily. Během několika dnů zde napadlo přes půl metra sněhu a sněhu bylo tolik, že silničáři nestíhali uklízet.

Ve městě Frýdlant byl nucen starosta města vyhlásit kalamitní stav, protože doprava v podstatě kolabovala a technické služby neměly techniku ani kapacitu sníh odstraňovat.  Během kalamitního stavu však bylo možné využít těžkou techniku místních firem.  Sníh byl z města odvážen na pole a do lesů, kde nikomu nepřekážel.

Sníh zasypal celou popisovanou lokalitu a situace se začala vracet do normálu až kolem 20. prosince roku 2010

Těžká technika odváží sníh z centra města (zdroj: plzen.eu)

 

Vhodnost návštěvy

Lokalita v sobě skrývá v podstatě veškerý nadmořský rozsah, který můžeme na území České republiky najít. Na severu lokality se vyskytují nížiny, kde se v létě mohou vyskytovat velmi vysoké teploty. Pokud se však vydáte na jih, může se klima výrazně měnit s rostoucí nadmořskou výškou. V této lokalitě je potřeba počítat s četnější srážkovou činností, v zimě pak s velkým spadem sněhu. Podzim je tu většinou mírný a jaro v nižších nadmořských výškách začíná dříve než na zbytku území. Je třeba si však dát pozor na jarní vpády studeného vzduchu ze severu, které mohou ještě v dubnu vytvořit v této lokalitě sněhovou pokrývku.

 

Tradice, historie a zajímavosti

Frýdlantský výběžek byl odedávna jedním z nejchladnějších a nejméně přístupných oblastí v Česku, což je důvodem, proč zde chybělo delší dobu soustavné osídlení. Nejstarší důkazy o přítomnosti člověka pocházejí z Pohanských kamenů nad Višňovou. Zdejší objev kamenných seker byl zařazen do pozdní doby kamenné. V Raspenavě na znělcovém vrchu Chlum bývalo zase hradiště v době bronzové, ale dodnes není objasněno, kdo zde pobýval.  V minulosti územím procházelo i několik obchodních stezek spojující Čechy s Lužicí a Slezskem, o čem svědčí nález římských mincí. Stopy prvního slovanského osídlení byly nalezeny v Hradišti v Loučné a Předláncích. Avšak v oblasti dominovaly především lužickosrbské kmeny a ještě do 12. století bylo Frýdlantsko součástí Záhvozdu – širokého pruhu území v povodí řeky Nisy, který již nepatřil k Čechám, nýbrž k Polsku. Hranice Frýdlantska v dnešní podobě byla ustálena ve století 13., od této doby již spadá pod české země. V tomto období se region dostává pod správu rodu Bibersteinů, jenž tvrdě odsuzovali husity i českého krále Jiřího z Poděbrad. Zajímavostí pak je, že v tomto období náležela hradu ve Frýdlantu i osada Liberec. V 16. století přechází lokalita pod Redeny, kteří všechny místní kostely změnili na protestantské. Redeni se zasloužili o rozkvět oblasti, podporováno bylo především pak plátenictví. Po bitvě na Bílé hoře byl Kryštofovi z Redena zabaven veškerý majetek kvůli podpoře Fridricha Falckého a Frýdlantsko přechází pod Albrechta z Valdštejna. V 17. století pak je povýšeno Frýdlantsko na velkovévodství, ale později velmi utrpělo v třicetileté válce. Rekatolizace vedla k emigraci velkého množství protestantských poddaných. V minulém století před vypuknutím II. světové války území spadlo do Sudet. Silné zastoupení německy mluvícího obyvatelstva bylo ukončeno po skončení války, kdy došlo k odsunu Němců.

Zaniklé textilní továrny ve Frýdlantu; Zdroj: mesto-frydlant.cz

Svébytný region vyplňující samotný konec Čech, i takto bývá nazýváno Frýdlantsko. Území, na němž se odedávna střetávaly tři hlavní kultury: lužickosrbská s německou a německá s českou. Dodnes jsou zde patrné stopy po typicky pečlivém německém hospodaření. Kraj lemují obří hrázděné stavby, důkladné statky a majestátní stodoly. Vesnice jsou pak často velmi dlouhé i několik kilometrů, obvykle rozložené podél údolních potoků. Zajímavé jsou např. pískovcové náhrobky dávných lenních pánů rozeseté po kraji.

 

Přírodní dědictví

Frýdlantsko se může pyšnit zachovalou přírodou, která vás dokáže překvapit na každém kroku. Přírodní park Peklo je klidným zákoutím Jizerských hor, hlavní dominantou se stal místní rybník Petr, který se využívá jako přírodní koupaliště s vodou nezvykle zbarvenou nevytěženou rašelinou. V blízkosti se pak nachází zajímavá cesta nazývaná jako protiváha Pekla – Nebe. Další navštěvovanou lokalitou je přírodní rezervace Meandry Smědé, která byla zřízena pro ochranu údolní nivy podhorského toku, jenž se přirozeně vyvíjel. Slepá ramena a štěrkopískové náplavy vytvářejí kouzelnou atmosféru. Součástí rezervace je i rybník Dubák, jenž je ornitologicky významnou lokalitou severu Čech. Nevynechejte ani národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny, která zaujímá jižní okraj území. Jizerské bučiny jsou největším chráněným územím Jizerských hor a řadí se i mezi největší v ČR. Celá NPR zaujímá plochu přes 27 km2, kde nejcennější jsou přírodně blízké porosty smíšeného lesa s převahou buku. V oblasti je i bezpočet geologických zajímavostí. Kočičí kameny u Lázní Libverda, Pohanské kameny ve Višňové, Kodešova skála a Pytlácké kameny u Hejnic či Frýdlantské cimbuří, jsou toho zářným příkladem. Kočičí kameny připomínají skutečnou kočičí hlavu, na jejich vrchol pak vedou schody vytesané do tvrdé žuly, kde si můžete vychutnat překrásný výhled do kraje, především pak na Hejnický hřeben. Místo je také opředené legendami o ukrytých pokladech. Frýdlantské cimbuří, jenž je nejvýraznějším skalním útvarem hřebene Poledních kamenů, se pyšní řadou žulových věží, ke kterým vede romantická přístupová cesta po kamenných lávkách. Navíc se zde naskýtá okouzlující výhled do údolí Černého potoka.

Kočičí kameny; Zdroj: ceskyrajdetem.cz

 

Kulturní akce, historické památky a další zajímavá turistická místa

Jedněmi z nejnavštěvovanějších historických památek oblasti jsou hrad a zámek Frýdlant. Prostory renesančního zámku i hradu byly už v roce 1800 využity jako muzejní. Tímto se staly prvním muzeem středním Evropy. Naleznete zde sbírky porcelánu a skla, nábytku a zámeckého zařízení, historických zbraní, ojedinělý soubor dýmek či zavítejte do zámecké obrazárny. Další perličkou Frýdlantského komplexu je funkční hradní padací most. I sakrální památky se v lokalitě stávají hojným cílem turistů. Hejnice jsou významným poutním místem, které je nazývané český Mariazell. Hlavní dominantou jsou rozsáhlý barokní areál s kostelem Navštívení Panny Marie a přilehlý františkánský klášter, jenž je centrem duchovní obnovy. V Novém Městě pod Smrkem stojí barokní kostel sv. Kateřiny a evangelický kostel z roku 1911. Městečko je také proslaveno hornickou minulostí se starobylými cínovými doly, na Měděnci a Rapické hoře se pak nalézají opuštěné štoly. Za zmínku stojí i malé Lázně Libverda s minerálními prameny známé již od 14. století. Léčili se zde například hudební skladatel C. M. von Weber, J. Jungmann, F. Kafka, A. Humboldt, císař Josef II., J. Masaryk a další.  V Lázních Libverda se ukrývá i unikátní výletní restaurace Obří sud ve tvaru opravdového dřevěného sudu. Zdejší terasa nabízí jedinečný výhled na severní svahy Jizerských hor a velkou část Frýdlantska.

Komplex středověkého hradu a renesančního zámku Frýdlant; Zdroj: Jan Kouba

Malebná 20 m vysoká rozhledna Frýdlantská výšina z roku 1907 se tyčí na Resselově vrchu (399 m n. m.) severně od Frýdlantu. Rozhledna na Smrku (1124 m n. m.) sahá 20 m vysoko. Z rozhledny dohlédnete i k našim sousedům do Polska či Německa.  Pokud rádi objevujete historii venkovského života, nezapomeňte na Jindřichovice pod Smrkem, kde funguje místní muzeum mapující historický vývoj Frýdlantska a Jindřichovic. Exponáty od velkých strojů až po nádobí s podrobným popisem jejich účelu a využití zaujmou všechny generace. Navíc si můžete způsoby žití našich předků vyzkoušet na vlastní kůži v kurzech tradičních dovedností a řemesel. V areálu se nachází i malý větrný mlýn.

Větrný mlýn Jindřichovice pod Smrkem; Zdroj: povetrnik-cz.svethostingu-tmp.cz

více
Nastavit lokalitu jako oblíbenou

Lokality v turistické oblasti

frame-scrollup