Díl 8. Saturn

Díl 8. Saturn
29.02.2016
Čím se z hlediska meteorologie jaké objekty sluneční soustavy vyznačují ? Kde bychom naměřili nejvyšší teplotu, našli nejsilnější bouři nebo zažili nejsilnější vichřice ?

 

Seriál: Meteorologie ve sluneční soustavě

Díl 8. Saturn

 

Vítám vás u dalšího dílu nového seriálu, ve kterém se podíváme na některé z nejzajímavějších meteorologických jevů ve sluneční soustavě. V dnešním díle tohoto seriálu si povíme něco o Saturnu, jeho atmosféře, turbulencích a bouřích.

 

 

 

Planeta Saturn, snad nejkrásnější planeta sluneční soustavy, je druhým největším plynným obrem ve sluneční soustavě. To jsou planety, které na rozdíl od planet terestrických nejsou z větší části tvořeny horninami, ale plyny. Plynný obr je tvořen plynnou atmosférou, která plynule přechází až v oceán kovového vodíku. Proudění v kovovém nitru planety pak vytváří jedno z nejsilnějších magnetických polí ve sluneční soustavě a v okolí planety lze pozorovat i rozsáhlé polární záře.

 

Rozpadající se bouře na povrchu Saturnu

By derivative work: Podzemnik (talk) Saturn.Aurora.HST.UV-Vis.jpg: NASA (Image:Saturn.Aurora.HST.UV-Vis.jpg) [Public domain], via Wikimedia Commons

 

Atmosféra planety je tvořena převážně vodíkem (96%) a héliem (3%). Oblaka na Saturnu jsou pak tvořena krystalickým amoniakem, siřičitanem amonným a pravděpodobně také vodním ledem. Žlutá barva Saturnovy atmosféry je způsobena odrazem světla od horních oblak tvořených ledovými krystalky čpavku. Zajímavostí je, že z blízkosti se atmosféra Saturnu jeví jako modrá. Tu způsobuje rozptyl světla - podobně jako v případě Země a její tolik typickou modrou oblohou. Jediný rozdíl je v tom, že na Saturnu dochází k rozptylu světla na molekulách vodíku.  

 

 

Saturn je velice zajímavá planeta a to hned díky několika zajímavým útvarům. Tím asi nejvýraznějším je velký systém prstenců, které planetu obklopují. Ne že by žádné další planety prstence neměli, ovšem žádná planeta se v tomto ohledu nemůže Saturnu vyrovnat (tedy alespoň ne žádná planeta sluneční soustavy). Saturn je však zvláštním světem i z pohledu meteorologie. Snad největší zajímavostí je veliký útvar v oblasti severního pólu planety, který dlouho zůstával velikou záhadou, protože má tvar téměř dokonalého šestiúhelníku. Nejedná se však o nic víc než o výsledek dynamických interakcí mezi prouděním v atmosféře Saturnu, ikdyž velice bizarní.

 

Zvláštní úkaz na planetě ve sluneční soustavě

 

Z hlediska dynamiky se může Saturn pochlubit i dalšími neméně zajímavými útvary. I zde vznikají mohutné bouře, které velikostí pokrývají značnou část planety. Typickým takovým případem je velká bouře z let 2010 a 2011, která tehdy obkroužila celou planetu (to je asi vzdálenost tří set tisíc kilometrů) až nakonec sama sebe "kousla do ocasu" a zanikla. Bouři přitom tvořil vír velikostně srovnatelný s Velkou rudou skvrnou na Jupiteru. Zdá se, že se na Saturnu objevuje s jistou pravidelností - každých 29 let, což odpovídá jednomu oběhu Saturnu kolem Slunce. Posledně se objevila v roce 2010 - o 8 let dříve, než měla. Zda se v atmosféře Saturnu vyskytne i v očekávaném roce 2018, to zatím nikdo netuší. Jedno je však jisté. Takovéto útvary přinášejí do pojmu "bouře" úplně jiný rozměr - můžeme je vůbec označovat stejným slovem jako ty, se kterými se setkáváme na Zemi ?

 

Planeta sluneční soustavy

Credit: NASA

 

Mnoho detailních snímků této bouře si můžete prohlédnout např. zde:

https://www.flickr.com/photos/10795027@N08/albums/72157626272578698

 

Bouře zde ale nejsou zdaleka tak stabilní, jako na Jupiteru, kde Velká rudá skvrna zuří nejméně 400 let. A s Jupiterem můžeme Saturn srovnávat v mnohém. Podobně jako Jupiter i Saturn má vlastní systém světlých a tmavých pásů v atmosféře (ty ovšem nejsou zdaleka tak dobře rozlišitelné). A ačkoliv je Saturn téměř dvakrát déle od Slunce, panují na něm i podobně nízké teploty. A na závěr ještě jedna zajímavost: Vítr zde oproti Jupiteru dosahuje asi pětinásobné rychlosti (1800 km/h).

 

Příště na téma Uran – atmosféra, stavba a složení.

 

 

Autor: PH

frame-scrollup