Díl 12. Saturnovy měsíce

Seriál: Meteorologie ve sluneční soustavě

Díl 12. Saturnovy měsíce

 Vítám vás u dalšího dílu nového seriálu, ve kterém se podíváme na některé z nejzajímavějších meteorologických jevů ve sluneční soustavě. V dnešním díle tohoto seriálu si povíme něco o měsících Saturnu - jejich atmosférách, počasí a podmínkách na povrchu.

 Saturn má kromě nádherného prstence více než šedesát přirozených satelitů, které kolem něj obíhají a doprovázejí ho při cestě kolem Slunce. Z této Saturnovy šedesátky se zde zaměřím jen na dva měsíce, které  jsou z meteorologického hlediska zajímavé. Pokusím se je jen stručně charakterizovat a uvést některé jejich zvláštnosti a zajímavosti. Tyto měsíce jsou totiž z hlediska meteorologie vcelku poutavé.

NASA / JPL-Caltech / Space Science Institute.

 Prvním z této vybrané dvojice je měsíc Titan. Jedná se o velice zajímavé těleso a to hned díky několika zvláštnostem. Titan je druhý největší měsíc ve sluneční soustavě - je dokonce větší, než planeta Merkur. Navíc neznáme žádný jiný měsíc, který by měl tak hustou atmosféru – u většiny měsíců je naopak atmosféra velmi řídká. Titanova atmosféra se skládá zejména z dusíku (98,4%), metanu (1,4%) a vodíku (0,2%). Kvůli velice husté atmosféře nemůžeme sledovat povrch Titanu přímo - buďto musíme přistát na povrchu nebo použít radar.

 Pokud jde o povrch, předpokládá se, že je Titan stále vulkanicky aktivní a právě díky radarovým snímkům se na jeho povrchu podařilo objevit moře, jezera a říční sítě tvořené uhlovodíky. Ty jsou za zdejších podmínek (–180 °C) v kapalném stavu. Největší uhlovodíkovou (zde nemůžeme použít vodní) plochou na povrchu Titanu je Kraken mare. Díky tomu se často spekuluje o možnostech vzniku jiné formy života na Titanu, která by byla vázána na uhlovodík podobně, jako pozemský život na vodu. Ta se ostatně na Titanu také nachází a to v podobě podpovrchového oceánu. Další výzkum tohoto tělesa tak jistě přinese mnohá překvapení.

Fotografie zachycuje blízké okolí moře Ligeia Mare, u kterého byly v průběhu času detekovány výrazně změny v jasnosti. Dosud není tento jev zcela objasněn.

NASA/JPL-Caltech/ASI/Cornell

 Druhým neméně zajímavým měsícem Saturnu, o kterém si zde ještě něco povíme, je Enceladus. Toto těleso se značně podobá Europě - měsíci Jupitera. Obě tělesa mají podobné složení a jsou si tak podobná, že bychom si je na fotografiích mohli snadno splést. Jejich povrch i stavba je podobná a také zde panuje podobné počasí. Enceladus snad můžeme nazvat vodním světem, jelikož jeho povrch tvoří led, atmosféru téměř výhradně vodní pára a  pod povrchem měsíce se také nachází vodní oceán. Atmosféra Enceladu je však velmi velmi řídká a podmínky na povrchu nejsou vůbec přijatelné - průměrně se teploty pohybují kolem hodnoty - 200 °C. Přesto se i zde vážně uvažuje o možnostech vzniku primitivního života.

NASA / JPL-Caltech / Space Science Institute.

 Zvláštností Enceladu je mimo jiné i albedo – tedy jakási míra toho, jak dobře toto těleso odráží dopadající světlo zpátky do vesmíru. Albedo v tomto případě dosahuje úctyhodných 99%. Případný pozorovatel na oběžné dráze kolem Saturnu by tedy tento měsíc vnímal jako velice jasné a zářivé těleso - možná podobně, jako Měsíc v úplňku.

Příště na téma Pluto – atmosféra, počasí a podmínky na povrchu.

Autor: PH