Díl 10. Neptun

Seriál: Meteorologie ve sluneční soustavě

Díl 10. Neptun

Vítám vás u dalšího dílu nového seriálu, ve kterém se podíváme na některé z nejzajímavějších meteorologických jevů ve sluneční soustavě. V dnešním díle tohoto seriálu si povíme něco o Neptunu - jeho atmosféře, počasí a bouřích.

By NASA (image modified by Jcpag2012) (Images found in NASA) [Public domain or Public domain], via Wikimedia Commons

Planeta Neptun se řadí do skupiny plynných obrů, ovšem někdy bývá spolu s Uranem zařazována též mezi ledové obry. To kvůli tomu, že od Jupiteru a Saturnu se přecejen v něčem liší - svou stavbou. Ledový obři mají podobné složení atmosféry jako plynní obři (plynný vodík, helium), ovšem kromě těchto prvků se zde vyskytuje i větší množství vody, metanu a čpavku. Neptun se od Uranu zdánlivě v ničem extra neliší. Ve skutečnosti jsou zde ale detaily, které mají vcelku výrazné důsledky. Pojďme si je ve stručnosti shrnout.

Velikostně i hmotnostně jsou si Uran i Neptun velice blízcí. Ikdyž se ale Neptun nachází v mnohem větší vzdálenost od Slunce než Uran, panuje na obou planetách srovnatelně nízká teplota (zhruba -220 °C). Obě planety jsou na první pohled modré, ovšem Neptun je o něco tmavší. Jeho tmavší zbarvení je přisuzováno většímu množství metanu v atmosféře, který rozptyluje modrou složku slunečního záření podobně, jako kyslík a dusík v atmosféře Země (a proto se nám obloha jeví modrá). Neptun se také vzhledem k Uranu liší mnohem dynamičtějšími projevy a zvýšenou aktivitou v atmosféře, která je patrná už na první pohled.

Image credit: NASA/JPL

Tento snímek pořídila sonda Voyager 2 v roce 1989, kdy prolétala kolem Neptunu. Téměř vše, co o této planetě dnes víme, je jen díky právě této sondě. Vašemu zraku jistě neujde několik detailů v atmosféře Neptunu - světlá oblačnost, atmosférické pásy, velká tmavá skvrna.. a přesně takto byla tato bouře pojmenována. Velká tmavá skvrna je útvar v atmosféře Neptunu zhruba o velikosti Země, o kterém se předpokládalo, že by to mohl být velký vír podobný Velké rudé skvrně známé z planety Jupiter. O pět let později, kdy se na tuto planetu zaměřil Hubblův kosmický dalekohled, se ale již žádný takovýto objekt nepodařilo nalézt. Předpokládá se, že buďto zanikl a nebo jej zakryly vyšší vrstvy atmosféry.

Co o této bouři víme ? V její blízkosti byly naměřeny větry o neuvěřitelné rychlosti – až 2400 km/h ! Jsou to ty nejextrémnější projevy větru jaké ze sluneční soustavy známe. Na detailním snímku si můžete kromě Velké tmavé skvrny všimnout i Malé tmavé skvrny.

By NASA/Voyager 2 Team [Public domain], via Wikimedia Commons

Bouře jsou také zdrojem oněch světlých oblaků, které se skládají z krystalků metanu. Dost se podobají oblačnosti druhu cirrus, které známe ze Země. Ty mohou být také produktem bouře, ovšem tvoří je krystalky obyčejného ledu a v atmosféře vydrží většinou jen několik málo hodin. To “Neptunovské cirry“ se v atmosféře udržely po dobu 36 hodin a tato oblaka na rozdíl od pozemských cirrů vrhá stíny.

By NASA / Jet Propulsion Lab (http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00058) [Public domain], via Wikimedia Commons

Dnes takovýchto tmavých útvarů s bouřkovým charakterem z planety Neptun známe hned několik. Ve většině případů šlo o anticyklónu, jejíž doba trvání odpovídala zhruba několika měsícům. Na severní polokouli Neptunu se ale např. vyskytla i bouře známá jako Severní velká tmavá skvrna, která byla pozorovatelná po dobu několika let. Poměrně známá je i bouře pojmenovaná jako Čarodějovo oko (Wizard´s eye). Další detaily nám snad prozradí až další pozorování, včetně plánované mise orbitální sondy, která by se v budoucnu mohla usadit na oběžné dráze kolem Neptunu a studovat jeho počasí ještě detailněji.

Příště na téma Galileovy měsíce – jejich atmosféra, počasí a podmínky na povrchu.

Autor: PH