Komenský a meteorologie

Komenský a meteorologie
26.06.2017
Každý určitě zná Jana Amose Komenského, který je právem nazýván učitelem národů. Bezpochyby jej můžeme zařadit mezi nejvýznamnější české osobnosti, které přispěly k rozvoji české kultury, ale i vědy. Ačkoliv nepovažujeme Komenského za meteorologa, přesto se v jeho pracích objevují zajímavé přírodovědecké postřehy.

Meteorologické otázky se objevují u Komenského především ve spisech z exilu. Avšak nešlo o čistě vědecký přístup, nýbrž se snažil projevy přírody spojit s teologickým pohledem. Oproti jiným českým osobnostem měl Komenský výhodu vlastních zkušeností ze zahraničí, například vliv počasí při plutí na plachetnici. Také se na svých cestách setkal s mnoha významnými lidmi.

O meteorologických jevech se zmiňuje ve své knize Přehled fyziky přetvořené do Božího světa, jež vyšla v roce 1633. Meteorologické názory se objevujívi v publikaci Zkoumání o podstatě tepla a chladna, jehož pravé poznání bude klíčem k odhalování mnohých tajů přírody – 1659. Další podobné texty nalezneme ve spisech Plán vševědy. Nicméně se v těchto dílech neobjevují převratné poznatky, které by převyšovaly tehdejší vědecké poznání.

A jaká byla jeho tvrzení? O vypařování Komenský správně usoudil, že vše tekuté a vlhké se teplem vypařuje do okolního vzduchu. Vodní pára je pro něj jen ve vzduchu rozptýlena voda. Mlha je pak částečné sražení této páry. Tato voda může i houstnout na déšť. Z jedné kapky vody je prý 100 kapek páry. Páru vydávají i živé organismy, pokud jsou teplé. Oblaka jsou směsí výparů, které jsou unášené do vyšších vrstev atmosféry. Nejvíc se jich tvoří nad mořem a bažinami, kde je výparů nejvíce. Kroupy mohou padat jen přes léto, protože v zimě je chlad u zemského povrchu a chybí ve vyšších vrstvách. Sníh vzniká rozložením oblaků v nejjemnější kapky, které opět tuhnou mrazem. Měl i přesnou představu o oběhu vody na Zemi. „V oceánu vody neubývá, neboť ohromné řeky a deště neustále přitékají, ani nepřibývá, poněvadž to stejné množství se zase vypaří.“

Vítr vysvětloval trojím způsobem. Vzduch se buďto slunečním teplem zřeďuje a rozšiřuje, nebo zase ochlazováním dochází k jeho stahování. Další možností jsou páry vystupující ze zemského povrchu, ty vzduch stlačují nebo roztahují. Blesk je ohněm – vyrážejícím plamenem z oblaků k zemi. Příčinou jsou solné a sirné páry, které vystupují z jádra zemského.

Autor: SG

frame-scrollup