Monitorování polárních oblastí – díl II

Monitorování polárních oblastí – díl II
16.02.2016
V minulém díle jsme se dostali k problematice mapování polárních oblastí. Dnes se již ponoříme do skutečného dálkového průzkumu území okolo světových pólů. Pojďme se podívat na hlavní světové projekty a organizace, které stav polárních oblastí pravidelně a dlouhodobě monitorují.

Dvě nejznámější série satelitních misí zaměřených na polární oblsti jsou CryoSat od agentury ESA (European Space Agency) a ICESat (Ice, Cloud and land Elevation Satellite) od NASA. Jejich úkolem je snímkovat a posuzovat změny v polárních oblastech planety Země. Nyní je však projekt ICESat pozastaven a k jeho obnově by mělo dojít v příštím roce (2017). Aktuálně mají vědci k dispozici nové snímky pouze z CryoSat-2. A co všechno můžeme z výšky 700 km nad povrchem Země pozorovat?

Satelit měřící zalednění polárních oblastí
Obr.: CryoSat-2, ICESat
Zdroj: ESA, NASA

Cílem projektu je sledovat výšku pevninského a mořské ledu, a také jejich rozlohu. Na základě těchto poznatků, bychom měli umět vysvětlit souvislost mezi táním polárního ledu a následné zvyšování hladiny oceánů. V tomto kontextu pak dochází i ke změnám klimatu, které můžeme pocítit na vlastní kůži – tedy lokální problém se promítne ve změny v měřítku globálním. Družice CryoSat-2 využívá snímač SIRAL (Synthetic Aperture Interferometric Radar Altimeter), jenž je prvním svého druhu. Byl speciálně vyvinut pro snímání ledu a měření jeho změn, v neposlední řadě dokáže velmi dobře snímat a monitorovat plovoucí led v polárních mořích.

Plovoucí mořský led a malé ledový kry na otevřeném moři
Obr.: Mořský led
Zdroj: profimedia.cz

A jaké má satelit výsledky? Jedním z nedávných poznatků je prudká ztráta hmoty na ledovci Ausfonna, který je součástí ostrova Nordauslandet souostroví Špicbergy. Kromě jeho zmenšení, došlo i ke zrychlení jeho pohybu, což si můžete pohlédnout na obrázku níže. Červená barva naznačuje zmenšení rozlohy ledovce, v jihovýchodní části pak dochází ke ztenčování ledu – dokonce barevně přesahuje i rychlost 2 metry za rok. Další snímky pak naznačují vývoj ledovce v horizontu 20 let.

Porovnání velikosti ledovce v posledních letech
Obr.: Úbytek ledu na ledovci Ausfonna
Zdroj: ESA

Další zajímavý závěr se týká výšky mořského ledu v podzimním období v Arktidě. Odhalen byl menší pokles jeho objemu (z 10 900 km2 na 10 200 km2). Některé meziroční výsledky jsou srovnatelné, avšak trend výšky mořského ledu je dlouhodobě klesající.

Vývoj mocnosti mořského ledu u polárního kruhu
Obr.: Změna výšky mořského ledu v Aktidě
Zdroj: ESA

Autor: SG

frame-scrollup