Jak vznikají sněhové vločky a proč mají vždy tvar šestiúhelníku?

Jak vznikají sněhové vločky a proč mají vždy tvar šestiúhelníku?
13.12.2015
Tak právě na tuto otázku budeme v dnešním článku hledat odpověď. I když nám sníh leží zatím pouze v nejvyšších polohách Česka, v letošní zimu již padal i v nížinách.

Sněhová vločka vlastně není nic jiného než seskupení molekul vody – H2O, kdy na jeden atom kyslíku jsou navázány 2 atomy vodíku. Tato molekula se spojí s dalšími stejnými molekulami do struktury šestiúhelníku. A od tohoto základu roste dál.

Obr.:  Molekulová struktura sněhové vločky
Zdroj: msn

Aby se okolo kondenzačního jádra (písek, prachové zrnko, popel) vytvořila vločka a ne dešťová kapka, je zapotřebí, aby teplota v oblacích  byla pod bodem mrazu. Sněhová vločka začne růst okolo kondenzačního jádra, a jakmile dosáhne určité velikosti, začne padat směrem dolů. I při své cestě na zemský povrch se dále zvětšuje, což je i z jedním faktorů, proč je každá vločka originál. Důvodem je, že každá vločka má svoji specifickou a neopakovatelnou cestu dolů, a díky tomu na ní působí odlišné faktory. Nejvíce vzhled vločky ovlivňuje teplota okolí, tlak a nasycení vzduchu. Teplota má největší vliv na základní tvar vločky, nasycení vzduchu párou pak určuje, jak bude sněhová vločka komplikovaná. Na základě těchto vlivů byl vytvořen Nakayův diagram, který zařadil sněhové vločky do 41 morfologických skupin, právě podle velikosti vlivu jednotlivých faktorů okolí.

Obr.: Různé tvary sněhových vloček
Zdroj. NOAA

Vločky skrývají ve své kráse velké množství zajímavostí a vědce dokáží stále překvapovat. Sněhová vločka padá k zemi rychlostí od 2 do 15 kilometrů za hodinu (minimální rychlost je 50 cm za sekundu). Odhadem se sneslo k naší planetě již 1035 vloček, které celkově váží více než celá Země. Váha jedné vločky je však miliontina gramu (mikrogram - µg). Nejkrásnější vločky vznikají při teplotě -10 až -20 °C a při vysoké vzdušné vlhkosti. Vločky, které se tvoří v pouhých -2 °C, mohou mít výjimečně tvar trojúhelníku. Pokud sněhová vločka dopadne na vodní plochu (rybník, moře) vydává zvuk o frekvenci 50 – 200 kHz, který je bohužel lidské ucho nemůže slyšet. 

Obr.: Sněhová vločka pod mikroskopem
Zdroj: ebaumsworld.com

Mnozí z nás se již těší na pořádnou sněhovou nadílku. Až se budou sněhové vločky snášet k zemi, nezapomeňte, že každá z nich je naprosto jedinečná.

Obr.: Sněhová vločka

Zdroj: Christopher MacManus

Autor: SG

frame-scrollup